Chcete jíst lásku? Jezte lípu

Vřele doporučuju teď na jaře jíst lipové listy, dokud jsou mlaďoučké a jemňoučké. Jsou naprosto delikátní! Mladé lipové lístky, čím menší, tím chutnější, tím jemnější. Vyzkoušejte!

Možno je jíst jen tak, rovnou ze stromů, nebo natrhat a přidat do salátů či smoothie nebo polévky, to nechám na vašem uvážení a momentální inspiraci.

Jejich chuť nedokážu nějak moc přiblížit, je to prostě lahodnost všech lahodností. Konzistence je v ústech po rozkousání a rozmělnění taková jako by jemně mazlavá, leč je to převelice příjemné 🙂

Velmi chutné jsou i lipové pupeny, na ně je už teď spíš pozdě, leda že byste našli nějaký zapomenutý na vedlejší větvičce. Ale příští zimu a předjaří bude zase jejich čas 🙂

Před pár dny jsem „náhodou“ na nějakém rádiu, už ani nevím, na jakém, zaslechl staršího pána, jak nadšeně říkal: „Miluju lípy! Mám rád, když si v červnu sednu do jejich stínu, když v koruně bzučí tisíce včel. Z lípy máme mnoho užitku – máme léčivé květy na nachlazení, máme lipový med, který je naprosto nezaměnitelný, a lipové dřevo je vyhledávané všemi řezbáři…“

Překvapilo mě, že neříkal nic o tom, že se také dají jíst lipové pupeny a mladé lístky, a že jsou naprosto výborné! Skvělá příležitost toto povědomí rozšířit ke všem lidem 🙂 Když jsem ojídal ze začátku v parku lipové lístky, tak jsem si připadal trošku jako exot (to samozřejmě jsem, nejen pro toto, ale i díky mnoha dalším “záležitostem” 😀 ), ale už to opravdu neřeším. Prostě jsem, kdo jsem 🙂

Před tím, než si lístky utrhnu (nebo se do ní něžně “zakousnu”), své lípě obvykle poděkuju. Za to, že JE, že JE TADY a TEĎ, že mi nabízí s láskou svou energii lásky, abych ji mohl přijmout do sebe. Abych se mohl sám stát láskou. Pohladím třeba její kmen, její větvičky, její lístky. Poděkuju taky sám sobě, že si umožňuju tuto lásku vnímat a přijímat do sebe…

Tady bych mohl skončit, ale mám potřebu se také rozdělit o několik souvislostí, které jsem si letos na jaře uvědomil…

Lipové listy = hluboce formalizovaná Láska

Všechno, co ve Vesmíru existuje, je energie různých frekvencí (různých vibrací) – všechno, co existuje, jsou různé aspekty jednoho Zdroje, to jen na úvodní zopakování. Tyto energie se projevují různými způsoby, různými způsoby se materializovaly – formalizovaly. Některé do formy třeba počítače, energie jiné frekvence se formalizovala v podobě stolu, rostliny, zvířete či mého těla.

A v celém Vesmíru funguje geniální Zákon přitažlivosti – podobné se přitahuje s podobným. A všechno se vším souvisí, všechno je navzájem propleteno velmi velmi spletitě na mnoha mnoha úrovních, že stále jen přicházíme, na další a další úrovně propojení. Stále žasnu, jak je všechno geniálně vymyšleno a propleteno, všude je dokonalý řád a harmonie…

Dříve, ve starověku a středověku, byl v rostlinné říši vytvořen systém na základě pozorování společných znaků – atributů. Tvary rostlin, chuť, velikost, barva květů, počet lístků, typ plodů, léčivé účinky, vnitřní orgány, vlastnosti… Je to velmi komplexní a propracovaný systém, který je hluboce pravdivý, ať si botanici říkají, co říkají. A každá rostlině je také přiřazeno určité vesmírné těleso – a tak známe rostliny merkurovské, saturnovské, lunární, sluneční apod.

Před časem jsem o těchto a mnohých dalších úžasných souvislostech přečetl několik knih od spisovatele, etnobotanika a cestovatele s jménem Wolf-Dieter Storl. Všechny jeho knihy byly pro mě velmi obohacující. O jedné z nich, Čarovná moc rostlin. Mé setkání s léčivou silou přírody jsem napsal tehdy článek na mesicnidrevo.info, vložil jsem ho teď i sem na svůj blog. Píše tam taky o tom, že každý rostlinný druh či čeleď má svého duchovního ochránce – dévu, se kterým je možné navázat kontakt (= na jehož frekvenci je možné se vědomě naladit)… O tom více je kniha Andělé, dévové a duchové rostlin…

Proč o tom všem ale píšu? Protože jsem si před pár dny uvědomil, že rozhodně není náhoda, že lipové listy mají tvar srdce. Určitým hlubokým způsobem do sebe lípa „vtáhla“ energie lásky, energie srdce, energie srdeční čakry. A formalizovala je do podoby krásných úžasných lipových srdčitých listů.

A uvědomil jsem si, že rozhodně není náhoda, že lípa je náš národní strom – česká země je přeci v srdci Evropy! V našich zeměpisných končinách jsou určitým hlubokým způsobem přítomny energie srdce, energie lásky, energie srdeční čakry… Naše česká (a slovenská) země je vlastně srdeční čakra celé Země…

A proto, chceme-li do sebe přijímat energie lásky na té nejhlubší, nejniternější, nejvnitřnější, nejjemnohmotnější úrovni, o kterých ani nic moc vědomě nevíme, ale které tady jsou, máme skvělou možnost v podobě lipových lístků a pupenů.

Takto to vnímám a velmi mě to fascinuje. Život mě stále fascinuje, je to úžasné žít, že? 🙂

Děkuji převelice krásné Míše za společnost jednoho krásného rána 🙂

S velkou vděčností a láskou všem lipám, které potkávám v parcích, alejích, ulicích i ve volné přírodě, pro všechny lidi, které potkávám, i pro všechny lidi, které potká tento článek.