To, čemu věříš, vždy můžeš změnit… Channeling Gira

Domluvil jsem se s Františkem (přečtěte si předchozí článek, kde popisuju, jak jsme se seznámili), že se potkáme a natočíme zase channeling. Mám natočených 2x 20 minut, víc se mi nevešlo na paměťovou kartu.

Aspoň pro mě osobně je tam plno zajímavých nových vhledů a hlavně jsem velmi obohacen Františkovým vnímáním reality 🙂 Domluvili jsme se, že uděláme veřejné setkání v Praze, máte-li zájem, vyplňte e-mail dole.

A nyní už video:

Přepis této části channelingu

Gira: slova v cizí řeči?

Břímě, co neseš, je to, čemu věříš, že nesneseš. Nekonečný jsi, nemáš hranice. Ptáš-li se, čí jsi – svůj přece. Jen ty rozhoduješ, jakým směrem se vydáš tady a teď – bez ohledu na to, co bylo.

Nehleď na to, co se mohlo stát. A sám sebe nepřišel jsi varovat. Chtěl jsi zřít, srdce otevřít, bdít, posunout sám sebe. Být tím, kým bys chtěl být. Smlouvu, co jsi ustanovil sám se sebou máš ve své moci. Čemu věříš, že musíš projít, musíš projít. Ale to, čemu věříš, vždy můžeš změnit.

Zdravím vás!

Já: Taky zdravím!

Gira: Jsem Gira Hadarashta. Ra je napojení, prodloužení mého vědomí. Gira znamená světlo, Gira znamená prožitek. Hadarashta – rozšířená.

Jsem Fandovo propojení s jeho Vyšším já. Jsem ta, kterou svým propojením nazývá rezonance – jeho harmonická. Tak jako každý tón se z harmonií skládá a tak dostává barvu a charakter, tak i ty tón vydáváš a tím tónem jsi. Ve všech harmoniích existují tvá paralelní já, tvá propojení. To se mění od tvého narození.

Já: Můžu mít otázku?

Gira: Ano!

Já: Jak je možné navázat vědomý kontakt s těmito paralelními já?

Gira: Hledej v sobě potvrzení, ne zvenčí – tam není. Propojení máš v každém okamžiku stovky. Svojí představivost použij a spoj se s těmi, které nejblíže vyjadřují pohled lásky.

Já: A co to je láska?

Gira: Láska má mnoho podob. Zdroj – to, kým všichni jsme – je láska bez podmínek, bez omezení. Dovolování, bytí – dovolování existence všemu, co může být. Tedy lásku poznáš, kde strach není, kde se cítíš podpořen. Tvá propojení – tvá nejbližší paralelní já jsou odrazy tvého Vyššího já.

Já: A máme i nějaká nižší já?

Gira: Vše, co může být, je. Harmonizuj, souzni s tím, s čím chceš souznít.

Já: A je třeba teď něco konkrétního, co bych měl dělat, abych posílil spojení se svým Vyšším já?

Gira: Dýchej!

Já: Pořád dýchám přeci…

Gira: Dýchej a srdci naslouchej. Dýchej uvolněně a vědomě. Energie zdroje – bezpodmínečná  láska – prochází tvým srdcem a tam se překládá přes tvoje propojení, přes tvoje vztahy.

A tvá představivost je brána – důvěřuj jí. Můžeš si sám sebe představit v odpočinku na místě, kde je pokoj a klid, kde je ti dobře. Nemáš žádné starosti, sedíš na pohodlném místě a kolem tebe je prostor a spoustu míst, kam si můžou sednout jiní a připojit se k tvému rozjímání. V tom místo naproti tobě je bytost, která tě v tom okamžiku zrcadlí.

A to platí vždy a všude. Vše, co vidíš, jsi ty – odraz v zrcadle. To, čím můžeš být, chceš-li. To, s kým se můžeš spojit, chceš-li, s kým můžeš promlouvat ve své představivosti. A tak v prostoru svého pokoje – uvnitř – v představě místa, v dokonalé rovnováze, pozvi, ať přijde a sedne si naproti tobě, kdo s tebou má nejlaskavější záměry, kdo zrovna teď, v tuto chvíli, je nejbližším tvým odrazem mezi tebou a Zdrojem.

Já: Já mám takovou věc, že když medituju, a vizualizuju si nějaké věci – když dělám řízené meditace – tak tam nevidím nic samo o sobě, ale spíš si tam tu představu myšlenkou dosadím a nepřijde mi nic samo, ale spíš si to tam dosadím. Tak nevím, jestli je to v pořádku… Ale všechno je v pořádku, že…

Gira: Všechno je v pořádku, všechny cesty jsou správné a pravdivé. Vyber si tu, po které chceš jít.

Já: Mně by se líbilo, kdybych měl takhle jasné spojení jako František s Girou…

Gira: Vše, po čem toužíš, můžeš mít a máš tady a teď k dispozici. Dovolování – odraz odpoví. Buď tou bezpodmínečnou láskou. Dovol přijít čemukoliv a nech to skrz sebe plynout. Uvolněně, bez souzení.

Nemusí to dávat smysl – smysl ve věcech, které přijdou, není. Jen proudění – proudění energie, informací. Výměna náboje, který tvoříš mezi tím, kde jsi a kde toužíš být. A tak často vycházejí tímto způsobem plynule slova, která nedávají smysl, slova, která nemají žádný význam. Pakliže důvěřuješ tomu, že co tebou prochází, je to, co má tebou projít, význam přijde sám.