Dotek se Zemí

Dnes tak hezky svítilo v poledne sluníčko, že mě to velmi táhlo ven, oběd v jarním slunku byl převelice úžasný!

Chtěl jsem si obout jako jindy boty, ale neobul. Napadlo mě, že bude příjemnější být bos. Miluju dotek Země skrz své bosé nohy! Z chůze naboso má člověk hodně jiný vjem než z běžné chůze v botách. Opravdu se rozšiřuje vědomí – otevírá se hojnost různých vjemů, teplot, struktur a povrchů!

Rád chodím bosý přírodou, anebo nejvýše v lehkých sandálích. Ale umožňuju si chodit bosý čím dál tím víc. Je to skvěle svobodné! Zvlášť za letního rána za studené rosy je to úžasný zážitek. Ale v teplém jarním poledni je chodit bosý také naprosto úžasné, doporučuju 😀 Nebo mě velmi baví chodit bosý po bahnitých cestách. A pak bahno postupně opadá, nebo projít očistným potokem…

I ve městě se dá chodit naboso, stačí jen odpoutat se od “co si asi o mně pomyslí jiní” a nadšeně nechat boty doma 🙂 Město skýtá oproti přírodě zase trochu jiné bohatství povrchů – asfalt, kamínky, dlaždice různé hladkosti a drsnosti, obrubníky, a hlavně mnoho ploch trávníků. Není trávník jako trávník 🙂

Chodit venku naboso je naprosto geniální, skvělá příležitost oprostit se od všech možných strachů (“co kdyby tam byl nějaký střep?”). Čím jsem uvolněnější, tím si to víc užívám!

Letošní jaro mi přijde naprosto kouzelné. Už i vím, proč. Je to vědomě vytvořené jaro 🙂 Pan Vildner, který má v našem domě obchod pro zahrádkáře, tvrdil, že takto brzo jaro nezažil za celých 28 let, co má zahradnictví. Jindy se stromky začínaly prodávat kolem 15. března, teď už bylo 20. února pomalu pozdě na sázení!

Ano, myšlenky mají ohromnou moc! Myšlenky tvoří svět! Celý Vesmír je vytvořený myšlenkami (myšlenkou)!

Už v sobotu mě Matka Země nalákala, ať si klidně udělám pohodlí a vnímám ji ještě intenzivněji. Vnímám naši planetu jako velmi úžasnou a dokonalou a živou Bytost. Všechno je jedné Božské podstaty, všechno je Bůh…

Děkuji paní zahrádkové sousedce, že mě vyfotila. Když jsem jí o to požádal, bavila se ještě s jedním kolegou spoluzahrádkářem. Říkal na to:

“Fotit, jak leží na zemi? No je toto normální?”

To mě upřímně rozesmálo. Ne, to opravdu není normální. Já nejsem vůbec normální, ale naprosto jedinečný, výjimečný, úžasný, dokonalý! A ty taky, úplně stejně! Stačí si jen umožnit se takovým cítit, pak už to přijde samo 😀

Je to úžasná jízda, stojí to za to! Vřele doporučuju 😀

Doporučuju také přečíst postřehy Pavla Pražáka: Sublimace, kontakt se Zemí, spojení skrze polibek a moc hezky mluví Jaroslav Dušek o chození na boso na Konferenci Svobodná firma.