Má zahrádka na jaře aneb úžasná Hojnost

Máme v Olomouci pronajaté dvě malé zahrádky v zahrádkářské kolonii, podél kolejí v Hejčíně. Moc krásné kousky země! Geniální je, že si tyto kousky můžu plně tvořit podle svých představ – ve spolupráci s přírodou – s Matkou Zemí samozřejmě. Je mi velmi blízký styl permakulturního zahradničení, ale ještě blíž mám k přístupu Anastasie od Vladimíra Megreho (někdy určitě napíšu víc).

Vnímám, že každá rostlinka je důležitá, je to živá bytost, stejně jako já. Včetně těch, kterým jiní lidé obvykle říkají “plevel”. Já mám plevel moc rád, já plevel miluju!

Na podzim jsem tak nějak částečně shodou okolností, částečně z lenosti, nechal všechny nesklizené plodiny na záhoncích (mnoho rajčat ještě nestihlo uzrát, různé saláty, špenát, přerostlý mangold, mnoho a mnoho kedluben, nějaké mrkve apod.). Dobře jsem udělal! Během podzimu a zimy se o úklid postaraly nadšené týmy všech možných breberek. Takto to vypadá z dálky:

Plevel, bordel a plno práce? Ne, v žádném případě! Dokonalá Harmonie a Hojnost!

Když jsem přišel na zahrádku, nadšeně jsem se radoval, že rybízy, angrešty a maliny, které jsem na podzim přesadil ze zpustlých křovin z okolí, se evidentně ujaly a už nadšeně raší. Však taky dbám na správný den přesazování – spolupracuji se všemi Vesmírnými silami – doporučuji Výsevní dny podle Marie Thunové!

Už se moc těším na všechny ty úžasné plody!

Ty nejbáječnější švestky (obrovské, sladké a dokonale lahodné!) a nejsladší slívy (sladkost a harmonie sama!) na celém světě nekoupíte v žádném BIO obchodě, jsou schované v těchto pupenech:

Je to naprosto geniální zázrak! Zázraky existují, a dějí se v každém pupenu, v každé větvičce, v každém stéblu trávy, v každém kvítku! Dokonalé zázraky Života!

Paní zahrádková sousedka právě začínala připravovat záhonky, aby mohla naset semínka:

A já mezitím sklízel – poobědval jsem to, o co jsem se nijak aktivně nezasloužil. Jen to umožnil.

Krásné mangoldové listy vysemenily a vyrostly úplně samy, bez mého přičinění.

Košťál od brokolice že je odpad a patří na kompost? Ani náhodou. Když se jim nechá volnost, vyrostou na nich úžasně lahodné lístečky!

Pažitka geniální plné chuti připravena oblažit mé živou stravou zmlsané chuťové buňky. Děkuji, nejlepší pažitko na světě!

Matně si vzpomínám, že jsem vlastně pórky rozesazoval někdy loni na jaře, byly hodně nahusto. Přes sezónu jsem na ně neměl chuť, jedl jsem radši ovoce, pórky byly taky malinké a ztracené mezi mangoldem. Ale teď přišla právě jejich chvíle. Chutnají skoro tak úžasně jako medvědí česnek 🙂

A což teprve pampeliškové lístky, které se tu objevily jako milá pozornost? 🙂

Přirozený stav světa a celého Vesmíru je Hojnost. Hojnost pro všechny. Stálá Hojnost. Stačí sklízet. A umožnit.

Já jsem Hojnost! Hojnost hojnost hojnost! To mi zní v hlavě už asi třetí den. Krásná chytlavá melodie, mám záměr z toho udělat v pravý čas krásné video na Youtube.

Ještě jedno velmi inspirující uvědomění mi dnes zahrádka nabídla:

Která polovina je vám milejší? A kde se nachází více Života? A kde se nachází více práce a “snažení”? A kde více užívání si?

Je vám milejší teprve připravovat záhonky:

Anebo se příjemně najíst a pak relaxovat a užívat si dotyk s Matkou Zemí?

Je to jen a jen na každém, jaký přístup je mu milejší. Oba jsou správné. Všichni jsme dokonale svobodní.

Já to mám pro sebe už dávno vyřešené 😀