Proč lidé s velkým zájmem čtou negativní články v novinách o jiných lidech?

Ahoj Petře,

předně bych Ti chtěla poděkovat za e-book, který se mi moc líbí a kterému se teď věnuji.

Protože v jedné věci, která navazuje na níže zaslaný e-mail, docela tápu (ač vše vysvětluješ přehledně a jasně, že už to lépe snad ani nejde) a potřebovala bych radu nebo vysvětlení, rozhodla jsem se Tě oslovit.

Kdysi mě zaujala zpráva nějakého snad sociologa nebo psychologa (dnes už si nepamatuji), který vysvětloval proč lidé s velkým zájmem čtou negativní články v novinách o jiných lidech (většinou o “známých osobnostech – VIP”)  a to prý proto, že se vlastně s nimi nějakým způsobem srovnávají a pokud tito “VIP” dělají nějaké chyby (nebo se jim nějak nedaří), tak si vlastně ti ostatní říkají, že oni nejsou zase až tak špatní, že jsou vlastně lepší a nakonec z těchto článků mají dobré pocity. Tato zpráva mě kdysi zaujala natolik, že jsem nad ní začala přemýšlet a začala jsem se sledovat, proč já “občas” (bulvární plátky nekupuji, ale protože je čte babička, tak k nim přístup mám snadný) čtu tyto články a jak na mě působí. Bohužel se mi potvrdilo, že ten pán který tu informaci sdělil, v mém případě má pravdu. Sledovala jsem také, jak na mě působí i jiné články např. o úspěšných lidech (co všechno dokázali, v čem vynikli, jak žijí, …) a musím napsat, že i když z počátku jsem třeba nadšená, když zjistím, co všechno lze a že bych taky něco takového chtěla, tak postupně (pokud je třeba těchto článků často nebo hodně) mě přepadají pocity sklíčenosti a to opět ze srovnávání, že já nic takového nemám nebo nezažívám, takže de facto z takovýchto článků nemám nakonec dobrý pocit.

Ne, že by to bylo nějak “životně” důležité, ale zajímal by mě Tvůj názor na výše popsané, pokud Tě to nebude moc obtěžovat a budeš mít čas a chuť . 

Radostný den Ti přeje S.

právě nastává ten správný čas na odpověď 🙂

Budu psát, co mě napadne, a třeba z toho vzejde něco 🙂

Rezonance, sladění, naladění. To je to, co probíhá všude. Vrána k vráně si sedá. Podobná energie přitahuje podobnou energii a proudí spolu, jedním směrem. Tato energie, tyto proudy, se navzájem potvrzují a získávají z toho, že jdou stejným směrem – sílí a získávají stále jasnější a jasnější tvar, získávají větší a větší jistotu toho, co jsou. Definují a potvrzují se tím, že jdou spolu.

Tímto způsobem se potvrzuje všechno, co kdy bylo myšleno – žádná myšlenka nezaniká, ale plyne dál a dál a dál a je větší a silnější, protože k sobě přitahuje myšlenky o stejné energii, o stejné frekvenci, o stejné vibraci. Takže všechno, co si myslíš, se ti potvrzuje. Všechno je pravda.

Ve svém určitém rozpoložení sis přitáhla potvrzení “zvenčí” v podobě názoru psychologa.

On jen vyřkl něco, co sis myslela v sobě, ale bála, nebo styděla, ses to pojmenovat. Tím, že to vyřkne někdo jiný, si od toho můžeš zachovat určitý vnitřní odstup. Říkáš si: to si myslí on, a ne já. Ale tím, že se to k tobě dostalo a že o tom přemýšlíš, tím dáváš jasný signál, že v onom psychologovi i v těch celebritách jsi stále jen a jen ty sama.

V každé situaci si můžeš vybrat jakýkoliv postoj. Postoj odmítání i postoj lásky. Můžeš se inspirovat od kohokoliv, koho potkáš, protože pořád jsi to jenom ty sama a dostává se k tobě jenom to, co máš v sobě.

Takže, když čteš zprávy o chybujících celebritách, tak se vědomí tvého chybování slučuje a zarovnává s energií chybování dalších a dalších tvých verzí v podobě jiných lidí. Je to zcela v pořádku. Pro každou energii existuje sladění a rezonance. A ty dáváš tvar tomu, co vysíláš. Ty dáváš energii do pohybu, tím tvoříš svůj vlastní rezonanční Vesmír, a podle toho se zase k tobě dostává to, co je ve shodě s tím, co jsi vyslala. A tak pořád dokola, dokud neučiníš změnu.

Máš tu moc a sílu a schopnosti se rozhodnout: Jsem zcela dokonalá, jaká jsem, tady a teď!

Děkuji vám, všichni psychologové, vy všichni novináři, vy všechny celebrity, děkuji vám, oceňuji vás za to, co jsem si díky této situaci uvědomila. Jsem zcela dokonalá světelná bytost, a tvořím si od teď nový Vesmír, vesmír, kde je všechnno v pořádku. Vesmír, kde není chyb, Vesmír, kde nepotřebuju potvrzení svých blbých pocitů, protože ty odplynuly do nenávratna. Šířím jen libé příjemné suprové pocity. Ať se děje, co se děje, tak se ke mně dostává jen příjemné a světelné… A teď si uvědom – ať si čtu cokoliv, tak se raduju z té různorodosti všech úrovní bytí, kde je všechno v pořádku, at je to, co je to. Je to Vesmír přesně tak dokonalý, jaký je.

A když se na to, co se v tobě v tuto chvíli událo, podíváš z odstupu, tak uvidíš, že se vůbec nezměnil svět kolem – články v novinách jsou pořád stejné, psycholog si pořád říká to samé, ale v tobě to už teď vyvolává příjemné pocity, které si neustále udržuješ. Nemusíš se snažit, nemusíš pro to nic dělat, prostě a jednoduše JSI.