Dnes mám pro vás záznam z channelingu ze setkání “Jsme spojeni” 9. dubna 2015. Tvoříme si v Praze komunitu přátel, které baví se účastnit channelingů. Povídáme si o tvoření vlastní reality, porovnáváme naše přístupy k životu, hrajeme, zpíváme… Máte-li chuť se také přidat, požádejte o vstup do této Facebookové skupiny.
Gira: Zdravíme vás. Jsme zde. Jsem Gira hadarashta.
Channeling jako forma komunikace
Channeling jako forma komunikace je vám dobře známá. Každý z vás je channeler. Ne vždy si to uvědomujete. Channeling je prostě dělat něco, do čeho jste zcela vloženi celou svou bytostí a tedy stav ne-channelingu je roztříštěnost. Kteroukoliv činnost, jakoukoliv věc, můžete dělat ve stavu channelingu – zcela ponořeni do toho, co právě děláte – bez rozptylování se tím, co by mohlo být.
Mám pro vás malou radu. Děláte-li něco, na co se chcete plně soustředit, a jste vyrušeni ze soustředění, považujte vyrušení jako součást channelingu, který právě probíhá. Dovolíte tak snadnější proudění energie, otevřete vnitřní kanály. Při jakékoliv formě channelingu vibruje celá vaše bytost, prochází skrz vás stvořitelská síla. Tvoříte… Organizovat je vaše přirozenost. Uspořádávat… Milujete krásu, milujete řád. Avšak chápejte, kdykoliv řád kolem vás vykazuje vlastnosti chaosu, je to příležitost pro vás nacházet hlubší řád. Tvořit, dávat významy věcem, které zapadají do vaší harmonické osobnosti.
Vaše přirozené Já – tvořivé Já – je kompletní bytost v každém okamžiku. Vždy máte k dispozici, co potřebujete mít k dispozici k dokonalému tvoření právě teď. Pokud nedokážete jednat v nějakém směru a provést činnost, kterou se rozhodnete dělat, do zdárného konce, netříštěte svou vnitřní kompaktnost. Váš vnitřek je v rezonanci – v harmonii s tím, co vás obklopuje.
Vždy máte k dispozici co potřebujete mít k dispozici pro to, co potřebujete dělat. Pro to, co jste si naplánovali dělat na vyšší úrovni. Symboly, prvky a nástroje, které přicházejí v podobě fyzických předmětů nebo osob do vaší reality, jsou tam vždy v ten okamžik, kdy tam mají být.
Pokud toužíte po něčem, co není právě ve vaší blízkosti, použijte představivost jako nástroj, abyste se zarovnali ve směru své touhy. Představte si to, po čem toužíte v podobě, v jaké to toužíte mít a upusťte od této představy. Jakmile vytvoříte tunel – červí díru – s realitou, kam vás vaše touha naviguje, nepotřebujete již vědět, jak ani proč, ani kdy. Stačí, že víte “co”, a “že”. Že víte, že to, co jste si ve své představivosti vytvořili, kam jste nasměrovali svojí vibraci – již víte, že to je směr, kterým se vaše vibrace vydává, dokud ji nezměníte.
Neboli to, co vytvoříte ve své představivosti jako silnou myšlenku, propojenou se silnými emocemi, vám již náleží. Již je to na cestě k vám. A v jisté formě se manifestuje okamžitě. Všimněte si – neznehodnocujte formu, ve které vaše původní představa přichází. Neříkejte si “to není ono, takhle jsem to nechtěl”, a to ani v případě, že dostanete obrácenou polaritu toho, po čem toužíte. Je to jen nová příležitost, kterou si dáváte potvrdit svůj směr.
To, že k vám něco nepřichází právě teď ve formě, jakou byste chtěli aby to mělo, neznamená, že to nepřijde. Nikdy jste neselhali, neřeknete-li, že jste selhali. Vzdávejte se tedy toho, jakou podobu má mít objekt vaší touhy, v jaké podobě má přijít, v jaké formě, kdy a jakým způsobem. A nevzdávejte se svojí touhy.
Máte otázky? Ptejte se nahlas, ať vás všichni slyší…
Láďa: Někdy se říká, že si vlastně nemáme úplně přesně něco přát, že máme žít v přítomnosti a nechávat ty věci přijít samy o sobě. A to je to, co mě pořád mate.
Gira: Děkuji… Obojí je pravda. Avšak nic nemusíte. Odpověď je vždy to i to, to a to, co je právě teď zároveň. Avšak nic nevylučuje něco dalšího. Dokážeš popřít sám v sobě chtění – touhu?
Láďa: Pokud to byl dotaz, tak to nedokážu.
Gira: Ano, jsou tací, kteří dokáží být stále ve stavu channelingu – stále v přítomnosti. Avšak pro většinu z vás je přirozené používat představivost jako most – jako spojnici se svým vyšším já. A to klidně zároveň s channelingem. To znamená – můžeš zůstat v přítomnosti, vědomě nic nechtít, po ničem netoužit, avšak tvá představivost se nezastaví. Nemůžeš prožít nic, co sis předtím nějakým způsobem nepředstavil. Tvá představivost je vždy napřed. Představuj si tedy to, po čem toužíš, raději než to, co nechceš.
Prozkoumávání temných zákoutí své duše
Ano, radili jsme vám – prozkoumávejte temná zákoutí své duše. Prozkoumávejte svůj strach, to proto, abyste se odrazili ode dna a zjistili, že se ve skutečnosti nemáte, čeho bát. Jen proto, abyste se smrštili, odpoutali, od toho, co pro vás není právě tak důležité a znovu se uvolnili a expandovali, rostli.
Je užitečné prozkoumávat, čeho se bojíte ve své představivosti, abyste to nepřitahovali podvědomě do své reality. Aby představivost, která je vždy o krok před vámi, nevytvořila červí díru se situací, kterou nechcete. Proto vám doporučujeme – prozkoumávejte. čeho se bojíte. To, čeho se bojíte, není nikdy ta první věc, do které se vám nechce. To, čeho se bojíte, je vždy za tím – a dál, o krok dál.
Říkejte si – pokud by se stalo toto, co nechci. Co by to pro mě znamenalo? Co by následovalo? Čemu věřím, že je ta nejděsivější věc, co by se mohla stát? Postavte tak svůj strach přímo před sebe, postavte se čelem a prostupte dál a dál, až zjistíte, když dojdete na konec – ano, tohoto se skutečně bojím, toto je ta nejděsivější věc, která by se mohla stát – uvědomte si, že je to jen vaše minulost, která vám říká: Toto je skutečně děsivé, toto již nechci, protože jsem to v nějaké formě již prožil. Nicméně to, že jste to prožili, znamená pouze to, že to zvládnete. Bude to snadnější. Proto ve své představivosti můžete pokračovat ještě dál a říct si – i kdyby se stalo toto, no a co? Zvládnul jsem to jednou, zvládnu to podruhé. Tam se odrazíte ode dna, tam se vám otevřou nekonečné možnosti, protože již víte, že žádná situace nikdy nemá naprosto stejný následek.
A s největší pravděpodobností – když se postavíte takto čelem svému strachu – ho již nebudete muset prožít v souvislosti se svou hmatatelnou realitou. Nemusíte prožít nic, co nechcete. Nemůžete prožít to, čeho se bojíte, pokud se toho nebojíte. Nebojte se bát se uvnitř. Nic vás neohrozí! Jste nekonečné neomezené bytosti. Nic vás nemůže zastavit, nic vás nemůže zničit, ani polapit.
Tvoříte svou vlastní realitu. každý z vás je pánem své vlastní reality, toho, co tvoříte, toho, co manifestujete. Ne vždy si však uvědomujete všechny své myšlenky, všechny své pocity a tak často tvoříte nevědomě. Proto vám doporučujeme – reorganizujte, uspořádejte, přetvořte plán, podle kterého se vaše realita tvoří, a to je váš systém věr a definic. Přesvědčení. Něco se stane pouze proto, že jste přesvědčení, že se to tak musí stát. Pokud věříte, pokud se držíte víry, že svět musí být vyvážený tmou, budete to tak prožívat. Ale je to, jako byste řekli, že z koláče nesmíte sníst jenom půlku, jenom tu, která vám chutná.
Nic není obtížné, těžké, pokud netvrdíte sami sobě, že je. To jsou vaše přesvědčení, víry, definice – že něco nějak musí být, něco nějak nejpravděpodobněji je, že něco nejde jinak. Že něco vylučuje něco jiného. Z naší perspektivy, kterou vám nabízíme, a víme, že když funguje pro nás, bude fungovat i pro vás – můžete mít vše zároveň. Nic se nevylučuje.
Používejte svou představivost. Buďte tvořiví ve své představivosti. Vždy si dovedete představit nějaký způsob, jak by něco šlo, a dopracovat se ve své představivosti – ve svém simulačním stroji uvnitř, k nějaké realitě, kde je to pro vás možné, a tak se vcítit do situace, po které toužíte umožněte si navazovat spojení sami se sebou někde v budoucnosti, po které toužíte.
Umožněte si komunikovat se svými paralelními já, které ví, že to jde, protože jsou tam, prozradí vám, jak se tam dostat. Přesto cesta, kterou vám prozradí, není ta, kterou tam dojdete vy. Důležitá je rezonance – vibrace, vcítění se do situace. Plné prožití štěstí a extáze v souvislosti se situací, po které toužíte, jako byste již byli tam. Důležité je věřit, že je to možné.
Petr: Já mám dotaz. Když si něco představujeme, tak to tím tvoříme, anebo navazujeme vztah s tím, co je – někde?
Gira: Obojí je pravda. Z hlediska pozorovatele – z hlediska odděleného aspektu bytí, kterým jste – za kterého se považujete – tvoříte. Avšak vše již existuje. Vše, co může být, je, a nezaniká. Vše, co pro vás jako oddělený aspekt všeho, co je, nebo kdy bylo, neby by mohlo být – stále na úrovni existence – stvoření – přetrvává. Někdo jiný se dívá těma očima. A vám je tento pohled dostupný. Realita vámi protéká zvnějšku dovnitř. Neustále tvoříte, avšak z hlediska věčné existance, kde se nic nemění, neboť vše existuje zároveň – pouze měníte úhel pohledu na to, co již je. A to děláte neustále, to je vaše bytí, přechod z jedněch očí do druhých, neustále, miliardkrát za vteřinu.
Je to srozumitelné?
Petr: Ano…
Nějaké další otázky?
Petr: Teďka mě napadá ještě otázka, že se říká, že budoucnost není daná – možná i ty jsi to říkala někdy dřív, že si ji vytváříme, ale zároveň všechno už tady je. Tak to je asi právě to, co jsi…
Existuje nekonečně mnoho variant tvé vlastní budoucnosti. Existuje nekonečně mnoho variant příští minuty. Není úkol někoho z vás – oddělených aspektů všeho, co je – vědět, co bude následovat. Není to ve vašich silách, není to možné obsáhnout, zkoncentrovat, které obsahujete. Neboť neustále narůstáte, expandujete. Vaše perspektiva je širší a širší. Právě tak prožíváte situaci, kterou jste již nějak prožili. Máte novou perspektivu, širší pohled.
(Sanja s Láďou se smáli…)
Sdílejte, rádi se s vámi pobaví všichni.
Smích je vystřeďující vibrace.
Smích je vystřeďující vibrace. Je to jako když roztočíte káču, dodáte jí vyšší obrátky. Stabilizujete se uvnitř, a můžete se tak točit ještě rychleji a pohybovat se rychleji po povrchu nebo po ploše – tedy snadněji tvořit, snadněji se navigovat.
Pokud se chcete zasmát, pusťte si video výše od 33:45 🙂
Smějte se!
(Velký smích všech zúčastněných 😀 )
Právě jste se skokově posunuli vpřed!
Petr: A kterým směrem jsme se posunuli?
K místu snadnější expanze. K místu menšího odporu. Nesuďte cizí smích, ať zní jakkoliv uštěpačně, sebevíc škodolibě. Už víte, že to jen vystřeďuje. Člověk, který se směje, ať už z jakéhokoliv důvodu, se zarovnává sám se sebou.
Sanja: Já jsem se zarovnávala dneska celý den…
Láďa: To se zarovnáváš celou dobu, co tě znám…
Gira: Děkujeme vám za tuto příjemnou interakci. Těšilo nás, brzy nashledanou!
