Chcete, aby váš celý život byl naplněný, radostný a úžasný? Plný skvělých zážitků, vzrušující, báječný, geniální? Nejenom někdy, ale pořád, v každé sekundě, v každém okamžiku?
Pokud ano, čtěte dál, je to velmi jednoduché!
Pokud ne (pokud tedy chcete být radostní jen někdy a někdy i smutní/naštvaní/nemocní/v depresi apod., nemusíte se zdržovat čtením tohoto článku).
Tady je “recept”: Následujte svou největší radost v každém okamžiku, bez očekávání, jaký bude výsledek.
Samozřejmě je to jenom jedno z mnoha vyjádření. Každý o tom píše trochu jinak, ale často to je v jádru velmi podobné…
Je to velmi jednoduché a účinné, tak to ještě trochu okecám 🙂
Každý den se skládá z mnoha různých činností – různých dílčích okamžiků. A když v každém z nich cítím velké nadšení a radost, tak bude celý den, celý týden, celý měsíc, celý rok, prostě celý život, radostný. A o to jde – aspoň mně tedy 🙂
Je to shrnutí hlavního “poselství” Bashara, mluví o tom několikrát, doporučuju se podívat na tato videa – buď ve dvou a půl minutách:
Nebo v jedenácti minutovém to říká ještě trošku z jiného úhlu a podrobněji, i s krásným příkladem, jak “to” funguje:
Jak to může vypadat v životě?
V každém okamžiku mám mnoho různých možností, směrů, kterými se můžu vydat… Dám příklad:
Ráno se vzbudím.
Chce se mi ještě ležet a chvíli si přemýšlet o tom, co chci dnes krásného zažít, nebo chci radši hned vstát?
A tak třeba chvíli ještě ležím (přesně do té doby, dokud se mi chce – dokud je to to nejlepší, co můžu dělat), a pak už mám chuť nadšeně vyskočit z postele. Podívám se radši nejdřív na počítač, co mi kdo hezkého píše za maily a vzkazy na Facebooku, nebo se půjdu nasnídat? Nebo se jenom napiju a nechám své dokonalé tělo, ať se aklimatizuje do nového dne bez jídla?
Mnoho a mnoho možností v každém okamžiku máme…
Že „musíte“ chodit do práce? Opravdu musíte? Nebyla to vaše svobodná volba? Já jsem třeba přestal pracovat 🙂 Jinak i v oné „práci“ má každý obvykle větší či menší možnosti, jak ovlivnit to, co dělá. Láká mě víc udělat tento, nebo tento úkol? Nebo jít už radši na přestávku? A sám, nebo s někým? A s kým? O čem bych se s nimi chtěl povídat? A kam bych chtěl jít?
Když to shrnu – tak často, jak si jen během dne vzpomenu – nebo spíš – když začínám vnímat, že mě už v dané činnosti počáteční nadšení začíná mírně opouštět, se během dne zastavím, zklidním, zavřu klidně na chvilku oči a zkoumám v mysli – jaká věc nebo činnost mě právě teď naplňuje největším nadšením a největší radostí?
V duchu probírám různé eventuality, které se mi objeví v hlavě, a obvykle se více či méně „jasně“ objeví nějaká činnost, která mě právě teď naplňuje právě tím největším nadšením…
Jsme tvůrci každého svého okamžiku!
Síla představivosti
Občas mám chuť si třeba jen tak představovat, co by mě bavilo dělat. Když je to to, co mě naplňuje právě teď největší vášní a radostí, tak to dělám 🙂
A takto si tedy v myšlenkách tvořím své trochu „dlouhodobější zážitky“ – tím myslím spíš zážitky, které si situuju spíš “někdy v budoucnosti” – ať už za několik dní či týdnů, dál teď moc „nekoukám“. Opravdu nevím, kde budu třeba za půl roku, ale vím, že ať budu, kde budu, bude to to, co mě bude naplňovat obrovským nadšením 🙂
Probírám si různé možnosti, tvořím si obrazy – scény, které mě naplňují velkou radostí, hledám ty, u kterých se cítím dobře, hledám ty, u kterých se cítím skvěle, hledám ty, u kterých se cítím úžasně! A u těch se zastavuju delší dobu a prožívám je do co největších detailů. Jako bych tam už byl – právě teď, v přítomném čase. Jsem tam! U těchto situací – obrazů se cítím skvěle, pár sekund až třeba desítek sekund či minut se u nich zastavím a vžívám se do těchto obrazů.
Tento přístup uplatňuju už poměrně dlouho. Poměrně dlouho (rozhodně několik měsíců) jsem si představoval scénu, že jsem někde u moře, jím si čerstvé místní ovoce, a je mi skvěle. Víc moc jsem neřešil (kde, jakým způsobem, s kým, za co…). A postupně se to stalo skutečností – protože jsem se u těchto scén cítil skvěle, tak jsem šel cíleně tím směrem, a už si užívám na různých krásných plážích a cestuju – zatím po Evropě, jsem zvědavý, jak to bude se mnou dál 🙂
Aktivně si tvořit svůj život
Vnímám, že toto je přesně přístup, kterým si aktivně tvořím všechny své zážitky a celý svůj život – díky úžasnému a geniálně jednoduchému zákonu přitažlivosti okamžitě Vesmír odpovídá a uspořádává všechno pro to, aby mi veškeré myšlenky splnil – zhmotnil. Pro toto zhmotnění není potřeba dělat vůbec nic, než jen „být na příjmu“ – dělat, co mi dělá radost, být skvěle naladěný, mít prostě radost za všech okolností. Moc mě to baví, a čím dál tím víc a víc!
Zde si dovolím ocitovat Abrahama, text pochází z 20. dne “Změnit svůj život za 30 dní” na www.rozkvest.cz:
Takže jak bychom dosáhli rozšíření času? Tak, že uznáme fungování pákového efektu. Představte si velkou těžkou krabici. Chcete ji zvednout. Takže místo toho, abyste ji snažili zvednout, použijete tyč a opěrný bod, podstrčíte tyč pod krabici a pak zatlačíte na druhém konci tyče. Pákový efekt. Použijete vliv Energie , která vytváří světy … Když se dostanete do proudu energie, která vytváří světy, získáte vliv přesahující vaše nejdivočejší sny. Sedmnáct sekund nerozporuplného soustředění je ekvivalentem k více než 2 000 akčních hodin. Pouze dvakrát tolik – 34 sekund nerozporuplného myšlení – odpovídá 20 000 akčních hodin. Přidejte k tomu dalších 17 sekund a můžete výsledek znovu vynásobit deseti. 68 sekund nerozporuplného myšlení odpovídá většímu množství akčních hodin, jako byste byli schopni odpracovat během deseti životů. Esther řekla: „Proč to nevím? Pokud mám přístup k tomuto druhu pákového efektu, proč ho neznám?“ A my jsme jí řekli: Jen zřídka vydržíš myslet na jeden předmět 17 sekund, dostatečně dlouho na to, aby si umožnila této myšlence přeměnit se na konkrétnější, a proto i silnější myšlenku. „Jsi jako většina lidí, “ řekli jsme Esther. „Jste tak zakousnutí do reality, kterou žijete, že vibrace, které nabízíte, jsou většinou jen o tom, co žijete.“
Co nejdokonalejšímu prožitku těchto krásných obrazů pomáhá mnoho postupů – návodů, které třeba popisují Abraham (resp. Esther & Jerry Hicks) ve svých knihách. Například:
- psát si do sešitu, “jak jsem to prožil” – psaní svého více či méně fiktivního deníku, dle nálady, kde se třeba můžou míchat “reálné” zážitky s těmi, jak bych to chtěl
- vytvořit si svou „kouzelnou krabici tvorby“ – vystřihovat si tam a dávat obrázky, s tím, že už je to hotovo – zhmotněno
- dívat se na videa věcí, které chci, a vžívat se co nejdokonaleji do situace, že už to mám zde, že to jsem já v tom obraze
Každý nechť dělá to, u čeho se cítí skvěle, všechno je v pořádku 🙂
A kdo je na Facebooku a chce sdílet své tvoření se skupinou podobně naladěných lidí, může se přidat do naší “tvořící skupiny” 🙂
