Jídlo je pro mě velmi důležité – velmi totiž dbám na to, jakou energii přijímám i jakým způsobem ji vysílám dál.
Jsme velmi ovlivnění tím, co jíme a jakým způsobem to jíme!
Všechny energie, které přijímáme do sebe, námi projdou, nějakou chvíli se v nás transformují, a posíláme je pak změněné dál do proudu – do proudu života.
Nádech a výdech. Mezitím se kyslík rozvede do každé buňky těla.
Získání peněz a jejich utrácení výměna za jiné věci, služby či energie. Mezitím nějakou dobu zůstanou na našem bankovním účtu, v peněžence či nedejbože někde po kapsách. Energie peněz získá zkušenost s tím, jak se k ní chováme, zda je vítáme s otevřenou náručí, nebo nám padají z ruky, protože “k nám nechtějí”. Jak se asi cítí peníze, pokud říkáte, že je “utrácíte”? A jak se cítí peníze, když je investujete? Nebo když je “posíláte do proudu”?
A samozřejmě velmi často přijímáme jídlo a pak ho zase vylučujeme. A mezitím se děje v těle mnoho dějů – posun dlouhými metry trávící a vylučovací soustavy, během několika hodin rozklad na jednoduché živiny atd. atd.
Jsme tím, co jíme
Opravdu platí, že jsme tím, co (a jak) jíme.
Jídlo se v našem těle zcela rozloží a stane se součástí každé buňky našeho těla.
A nejde jen o chemické prvky (tuky, cukry, bílkoviny, vitamíny, enzymy aj.). Velmi důležité jsou i emoce a další energie lidí, kteří s mým jídlem nakládali, ty se také stávají součástí daného jídla, stávají se součástí toho, co přijímáme do sebe.
Jak se cítí vaše jídlo?
Pokud vzniklo mé jídlo z rostliny – jak se asi cítila? Vyrostla na poli, nebo ve skleníku, na biofarmě, nebo na mé zahrádce, nebo venku u plotu? Na výsledném plodu (či jiné rostlinné části) se to samozřejmě podepíše.
Pokud vzniklo usmrcením jiného zvířete – myslíte si, že emoce strachu, bolesti a násilí, které zvíře před smrtí cítilo (i když žilo na biofarmě), se vypaří a ztratí? Jestli na to máte odvahu, můžete si procítit, jak se asi cítí zvíře, když ví, že jde na porážku. Nechci to moc rozvádět… Maso je pak samozřejmě zcela nasáklé emocemi strachu, zoufalství, bolesti a smrti. Přesně to samé do sebe přijímá a tyto emoce si přivolává ten, kdo jí maso i jiné zvířecí “produkty”.
A jak se dostalo mé jídlo ke mně?
Sklildil jsem si ho sám?
Bylo s ním nakládáno něžně, s láskou a radostí, nebo s ním bylo v obchodě házeno jako s každým jiným zbožím?
Je v tom rozdíl!
A jak se cítíte při jídle?
Jste plní radosti, chuti a nadšení? Oceňujete energii, která se stává součástí vašich buněk, nebo to chcete mít honem v sobě, abyste zas mohli jít dělat něco jiného? Je v tom velký rozdíl!
Máte vůbec chuť na to jídlo, které jíte, nebo jíte, že by se teď mělo jíst? Jíte, že chcete zaplnit nějaké prázdné místo v sobě (garantuji vám, jídlem ho stejně nezaplníte 🙂 ), nebo že si chcete užít s láskou posvátnou chvíli, kdy se vaše tělo obohacuje o energii ve formě jídla?
Je v tom rozdíl!
A jak se cítíte, když jídlo sníte?
Jste plní života, nebo plní únavy?
Díky svému jídlu mohou být vaše buňky buď naprosto zářící, mládé a stále zdravé, nebo plné toxinů a postupně degenerující.
Vždy záleží jen na Tobě a Tvém postoji!
Jsme tím, co jíme. Já jsem život!
Velmi vám doporučuju, abyste se stali sebe-vědomými nejen při jídle, ale při všem, co děláte.
Vybral sis zrovna 3 druhy ovoce, které je nejvíce chemicky ošetřované. Petře, v tom článku jsou samé otázky, ale jak se k tobě dostalo tvé jídlo?
Ano, vím, jaké jsem si vybral ovoce. Vím, co jím a vím, co fotím 🙂
A důvěřuju svému tělu, že když mám chuť třeba na banány, tak vím, že to jsou to nejlepší jídlo, které teď můžu jíst. Jsem zcela klidný, protože vím, že v takovémto rozpoložení vůbec nemusím žádné chemikálie apod. řešit. Ale kdybych měl pocit, že třeba banány nesmím jíst, protože jsou plné chemikálií, tak to už bych byl pod vládou energie strachu…
A kupuju si buď v běžných obchodech, nebo ve farmářských obchodech – to bývá obvykle chuťově o dost lepší než ze supermarketů…