Před pár dny to byl právě rok, co jsem přešel na živou stravu. Bylo to 28.12.2012, datum mého nového narození 🙂 Chtěl bych zde sepsat pár věcí, které jsem za tento úžasný rok prožil…

Jak to celé začalo?

Impulsů bylo víc. O živé stravě mi nejprv povídal někdy na jaře 2012 jeden kamarád, který si zkusil týden syrové stravy a popisoval to jako velmi zajímavou zkušenost… Potom jsem za nějakou dobu zhlédl film Food Matters – Na jídle záleží.

Kde říkali o mnoha různých souvislostech mezi jídlem, zdravím apod. Z tohoto filmu jsem si odnesl, že až budu nemocný, stačí začít jíst syrovou stravu, a vyléčím se, ale že dokud jsem zdravý, není potřeba cokoliv měnit…

Pak jsem se v prosinci 2012 dostal k online knize Victorie Boutenko 12 kroků k syrové stravě. Přečetl jsem a znělo to všechno naprosto smysluplně a srozumitelně… Boutenkovi byli původem Rusové, kteří se přestěhovali do USA a během pár let velmi onemocněli (cukrovka, astma, obezita…) následkem běžné americké stravy. Victoria hledala nějakou alternativní léčbu, a uvědomila si, že se nemůže ptát doktorů, ale lidí, kteří vypadají zdravě – zářících lidí. A tak se několik týdnů ptala lidí, které potkávala ve městě. Až jí jedna paní, která stála ve frontě v bance před ní, nasměrovala na živou stravu. Ze dne na den na tuto stravu najeli a ihned viděli zlepšení, například dcera prý poprvé po mnoha a mnoha letech neměla v noci astmatický záchvat… Když jsem četl tuto knihu, tak to ve mně pracovalo: Co kdybych si někdy v létě, až bude čerstvé ovoce a zelenina, zkusil pár dní na syrové stravě? I když, psala, že se během pár měsíců cítili všichni mnohem vitálnější, potřebují méně spánku a mají stále úžasnou energii a jsou plni síly…  Zrovna mám zkouškové, Matýsek se v noci několikrát budí, tak by se trochu víc energie hodilo hned… Tak co kdybych to na pár dní zkusil hned?

Nejdřív jsem chtěl vydržet týden

Chtěl jsem vydržet, a tak jsem vydržel. To slovo „vydržel“ je na místě, protože chutě na staré běžné jídlo byly chvílemi dost silné, ale nepolevil jsem a ani zrnko rýže, kterou si Marťa vařila, neochutnal, abych posoudil, zda je už uvařená. Ale po tom týdnu jsem se v obchodě nadšeně „vrhnul“ po čokoládě 🙂

Aktuální akce v našem kalendáři akcí

Pořádáme či spolupořádáme zajímavé akce v Praze i jinde po republice. Těšíme se na setkání!

Přemýšlel jsem, co dál. Změny se se mnou děly, například jsem velice jasně vnímal, že se hodně čistím, na velké jsem byl tak 2-5x za den. Tělo se postupně zbavovalo všeho nashromážděného odpadu za předchozích 24,5 let běžné stravy. A také jsem si všiml naprosto úžasné věci – Matýsek se tehdy budil několikrát za noc, a pamatuju si jasně na úžasný pocit, že ať se vzbudil po hodině nebo po třech hodinách spánku, tak jsem s lehkostí otevřel oči a cítil se ihned při síle a schopen okamžitě fungovat. Takže od této mé změny jsem Maťuláčka v noci uspával já, Martinka jen nakojila a pak se odebrala zase do postele. Přes den si ještě potřebovala zdřímnout, já jsem byl naprosto v pohodě a při síle pořád.

Postupně jsem si během dalších měsíců půjčil z knihovny a přečetl několik knih o syrové a živé stravě, vpodstatě vše, co bylo k mání, zejména:

  • Leslie & Susannah Kenton: Syrová strava
  • Ruthann Russo: Syrová strava jako životní styl : filozofie a výživa na pozadí syrové a živé stravy
  • Anna Hýžová: Škola živé stravy
  • Věra Talandová: Sluneční živá strava

V knize Syrová strava od Kentonových autorky psaly mimo jiné, že co se týče zdravotních benefitů, „stačí“ aspoň 75 % syrové stravy. Čímž jsem si trochu oddechl, protože Victoria Boutenko straší, že i jedno sousto něčeho „běžného“ stačí, aby člověk najel do starých kolejí a měl jsem z toho dojem, že je možné být jen 100% vitarián nebo 100 % na běžné stravě.

Každopádně po prvním týdnu, kdy jsem se trochu ovládal a nutil, jsem si uvědomil, že si nepotřebuju cokoliv komukoliv dokazovat, a že budu jíst to, na co budu mít chuť, a ono to nějak vyplyne. Že si nebudu dělat absolutně žádné výčitky, pokud sním něco neživého. A tento přístup je podle mě velmi velmi důležitý. Nic není zakázáno, vše je povoleno.

Co jsem jedl ze začátku?

Co si pamatuju, tak vpodstatě celý první půlrok jsem jedl většinou takto: na snídani přes noc namočená pohanka s trochou nějakých semínek, oříšků, rozinek apod. (dnes už vím, že sušené ovoce ani oříšky běžné kupované nejsou opravdu syrové), případně pár jablek nebo jiné ovoce. Na oběd jsem míval většinou zeleninový salát nebo jsem si umixoval nějakou zeleninovou kaši, přidal nějaká semínka, olivový olej, koření. Na večeři většinou ovoce. Anebo taky zeleninový salát. A co si pamatuju, tak mi hodně hodně chutnala jablka, kupoval jsem většinou tak 5 kg a snědl je za 3-4 dny. Vpodstatě po každém jídle jsem si dal ještě pár jablek nebo banánů (dnes už vím, že je lepší nemíchat ovoce a zeleninu, a pokud ovoce, tak si je dát dřív – ovoce se tráví rychlejc než zelenina, pak to spolu kvasí v útrobách…).

_MG_7342Tak od května se Matýsek budil většinou tak v 6 ráno, já jsem byl už vyspaný, tak jsem s ním šel ven, měl jsem ho v nosítku. Chodil jsem po okolí a trhal a jedl, co zahrádka a příroda dala – hrášek, chřest, maliny jsme měli na zahrádce, ale postupně jsem našel plno dalších plodin dobře dostupných – třeba maliny a lesní jahůdky u kolejí, moruše, co přesahovaly přes plot a jinak by opadaly na zem apod. A pak tak od června to už „jelo“ – třešně, višně, špendlíky, meruňky, angrešt, rybíz, ostružiny, švestky, blumy, jablka letní, jablka padaná kyselá, jablka slaďoučká trhaná, hrušky, hroznové víno… Mňam! Kila a kila ovoce, které jsem našel a natrhal, volně k dispozici, v Olomouci, tak do 2 km od našeho bytu v Hejčíně – ve starých zarostlých zahrádkách, mezi bytovkami a padající na zem, přesahující ploty a padající na zem, zarostlé podél kolejí… Bylo toho víc, než jsme všichni čtyři dokázali sníst. Jedl jsem hlavně toto ovoce, a doplňoval výpěstky z naší zahrádky, což byly převážně cukety, mrkev, na podzim pak ještě rajčata a sem tam něco dalšího. Ovoce a zeleninu jsme kupovali minimálně. Bylo toho tolik, že jsem se nakonec rozhodl koupit sušičku, a nasušil jsem plno křížal.

_MG_7320_Zhruba v září jsem si uvědomil, že vlastně jím už vpodstatě jen ovoce, do zeleniny jsem se spíš nutil, cítil jsem se po zeleninových salátech trochu „tíže“ než po ovoci. Tak jsem se stal vpodstatě čistým fruktariánem. Ze zeleniny mi stále chutnají hlavně rajčata (naše ze zahrádky byla úžasná! Z kupovaných jsem schopen pozřít jen některá cherry), občas nějakou okurku, ale takováto „plodová zelenina“ se co se týče trávení vitariáni řadí mezi ovoce – jsou to plody.

Často se píše, jak je důležité jíst zelené listy, mně to moc neláká. Ze začátku jsem si zkoušel dělat zelená smoothies ze všeho možného, co jsem kde natrhal (kopřivy, pampelišky, saláty, špenát, mangold…), ale moc mě to nezaujalo, možná to bylo i tím, že nemáme zas tak kvalitní mixér a částečky zelených listů byly dost velké, takže je tělo stejně moc nestrávilo…

V průběhu léta a podzima jsem se hodně hodně přejídal ovoce. Bylo toho tolik. Při trhání jsem musel ochutnat, zda je takto měkká švestka už dobrá. A tato taky? A co takováto? A tak jsem se přejedl při trhání, pak ještě s rodinou doma byl čas na oběd, a co si dát ještě toto… Ale vnímal jsem, že mi to úplně neprospívá, leč nedokázal jsem to zastavit. Až pak najednou to nějak šlo. Kdesi (asi u Marie Špačkové, kde jinde) jsem si přečetl, že je vhodné nic mezi jídly neuzobávat, mít mezi jídly aspoň 3-4 hodiny pauzu, aby se vše dostatečně strávilo. To bylo ono, informace přesně pro mě! Do té doby jsem taky poměrně dost ujídal různé neživé věci, tu bych mohl ochutnat, jakou Marťa uvařila polívku, tu trochu sušenky, á, ten koláč tak voní, to si taky dám kousek. Dva. Tři… Cítil jsem se permanentně přeplněně, co si pamatuju, tak jsem dost prděl. Dnes už samozřejmě vím, proč…

A co a jak jím teď?

Jakmile jsem si řekl, že zkusím neujídat nic mezi jídly, tak se mnoho vyřešilo. Jedl jsem 3x denně a bylo. Sem tam jsem si dal něco malého mezi tím, ale velmi jsem cítil ten rozdíl v břiše. Sladil jsem se dokonale se svým tělem. Dokonce se už i často objevují stavy, že mám nutkavou chuť na něco konkrétního – třeba jsem si koupil 10 avokád a nadšeně je snědl za 2 dny. Jindy zas jsem nutně potřeboval banány. Nebo ananas. Věřím tomu, že tělo právě potřebuje něco konkrétního – nějakou konkrétní živinu, a tak mi to dá takto najevo.

V říjnu jsem dostal silnou chuť zkusit pár dní jen na šťávách. Koupil jsem levný odstředivkový odšťavňovač a další dimenze stravování začala. Týden jsem byl na šťávách (3x denně tak 0,7 – 1,5 litru šťáv), pak jsem už měl zase silnou chuť na něco pevnějšího v břiše. Je to velmi zajímavý pocit stravovat se jen šťávami, břicho se za tři dny takřka úplně vyprázdnilo (pomohl jsem tomu klystýry), a dál už to byl permanentní stav prázdného břicha, ale při tom jsem neměl hlad. A když jo (po těch 4 hodinách od předchozího jídla) jsem si dal sklenici šťávy a byl jsem nasycený! Fakt zajímavé, to se musí zažít…

Ráno jsem si většinou dával jen trochu ovocné šťávy a bylo mi dobře. A pak jsem najednou věděl, že nepotřebuju dopoledne jíst. Dostal jsem pokyn od svého těla. A tak už asi 6 týdnů dopoledne nic nejím a cítím se naprosto v pohodě, hlad necítím. Dám si jen 1-2 sklenice vody a pak až oběd kolem 13. hodin. Takže v současné době jím (v naprosté většině dní) jen 2x denně, obvykle kolem 13. hodin a pak večer mezi 18.-19. hod. Jedno moje jídlo bývá např.:

  • 5 menších jablek, 3 banány, pomeranč, 3 mandarinky
  • 2 kaki, 8 mandarinek, 3 jablka, avokádo
  • ananas (skoro celý), 2 banány
  • 5 banánů, 3 mandarinky, avokádo

Prostě podle toho, co zrovna máme doma a na co mám chuť, to si dám, do té doby, než se cítím příjemně syt. Jak jednoduché 🙂 Jsem většinou líný si dělat nějaké saláty, mixovat pokrmy apod., takže si většinou dám před sebe mísu ovoce a postupně jím, na talíři se postupně vrší kup(k)a šlupek. Při tom obvykle krmím Matýska něčím, co uvaří Martinka pro sebe a pro něj. Čímž se dostávám k další důležité oblasti, na kterou se občas někdo ptá:

Co na mou stravu říká rodina?

Zvykla si. Co se týče mé nejbližší rodiny, tak tu tvoří zejména moje úžasná žena Martinka a děti. Marťa by byla určitě raději, kdybych si s ní vařil jako dřív, já bych byl samozřejmě raději, kdyby jedla živou stravu jako já, protože vím, jak skvěle se cítím a jak dobře mi je. Každopádně chci pro ni jen to nejlepší a vím, že ví sama nejlíp, co je pro ni v danou chvíli to nejlepší, a tak jí to, jak chce.

Ovocný talířCo se týče dětí, tak se naše pohledy na to, jaká strava je pro ně nejlepší, trochu rozcházíme. Matýskovi (14 měsíců) dávám už od prvních příkrmů hodně syrového, ze začátku jsem mu hodně mixoval různé syrové kašičky, anebo jsem mu aspoň přidával třeba k vařené rýžové kaši čerstvé ovoce. Teď už si dokáže dostatečně důrazně projevit svou vůli, takže jí často to, co chce sám – což třeba znamená nejřív plno hroznového vína a mandarinek, pak samotné těstoviny. Zvolil si takové rodiče, jaké si zvolil, a tak má dva pohledy na svět. To jen tak někdo nemá 🙂 A vím, že se sám rozhodne (a vlastně neustále rozhoduje) správně.

Anička má teď skoro 4 roky, a ta se stravuje hlavně ve školce, takže co tam jí, samozřejmě neřešíme. Jinak jí nabízíme co máme a sama si zvolí, co chce, což znamená někdy ovoce, někdy rohlík s máslem a medem. Doma třeba skoro nikdy nechce snídat, tak jí samozřejmě nenutíme, jí, kolik chce.

Další lidé, se kterými sem tam přicházím do styku, jsou zejména rodiče, sourozenci, rodiče Martinky a další kamarádi. Všichni se postupně seznámili s tím, jak jím a proč, někoho to zajímá, někoho ne. Občas se ke mně doslechne, že jsem někoho inspiroval, a dává si třeba dopoledne ovoce, tak jsem rád. Vím, že nikoho k ničemu nemůžu nutit, dávám jen příklad svým životem a svou energií, kterou vyzařuju. Kdo je ochoten a schopen ji vnímat, ten ji vnímá, kdo ne, ten ne. Všechno je v pořádku, všechno má svůj čas.

Na co se mě občas někdo ptá…

Jak řešíš bílkoviny/vitamín B12/vápník?

Docela časté otázky, hlavně ty bílkoviny 🙂 Odpověď jednoduchá: neřeším. Absolutně vůbec neřeším žádné výživové tabulky, počítání kalorií a čehosi jsem nikdy nedělal a nehodlám. Prostě jím tak, jak to v dané chvíli vnímám jako nejlepší a v takovém množství. Vím, že mám úžasné tělo, které mi dokáže dát najevo, co zrovna chce, a tak se tím řídím.

Co tvoje váha? Jak ji řešíš?

Odpověď stejná jako výše: svou váhu také už nijak neřeším. Cítím se skvěle, a to je důležité. Nepotřebuju komukoliv dokazovat, jestli vážím dostatečně. Přiznávám, že ne vždy tomu tak bylo, dokonce jsme pořídili i váhu, ze začátku jsem měl tendenci slibovat své ženě, že když budu mít XY kg, tak se budu zase stravovat normálně, ale už jsem se od tohoto oprostil. Vím, že mé tělo ví nejlíp, jakou má ideální váhu, a tak mu dávám volnost v tom, aby ji dosáhlo a udržovalo si ji.

Každopádně před vitariánskou změnou jsem vážil nějakých 64-65 kg, asi po 3 týdnech jsem vážil dočasně i 58-59 kg, po pár dalších týdnech jsem míval už pořád 61-62 kg. Teď nevím, už jsem se dlouho nevážil, nepotřebuju to vědět.

Co piješ?

Když jsem jedl aspoň 3x denně, tak jsem většinu dní nepil nic, teď si dopoledne dávám čistou filtrovanou vodu. Většinou cítím, že nic nepotřebuju pít, v ovoci a zelenině je stejně nejkvalitnější voda, jaká existuje, zvlášť v mladém thajském kokosu 🙂 Občas si dávám čaj (bylinkový nebo ovocný), což bývá také většinou jediné, co jsem schopen si dát na pití v restauracích, pokud tam nemají vodu.

Můžeš čaj/sušené ovoce/sůl/cukr/med/alkohol/(syrové) maso/(syrová) vajíčka/cukroví…?

Ano, můžu. Můžu jíst všechno, jen (většinou) nechci.

Jak se máš?

Skvěle. Cítím se skvěle, opravdu. Vnímám své tělo, sladil jsem se s ním a probíhá to na úplně jiné (mnohem vyšší) úrovni než kdy dřív. Vnímám velmi výrazně, jak se mé tělo po dílčích krůčcích dostává do svého přirozeného stavu – do stavu úžasného zdraví, vitality a energie. Už teď se cítím skvěle, je to proces, který postupuje kupředu, takže se těším na to, co ještě přijde.

Pár poznámek na závěr

Během tohoto roku jsem si přišel na plno věcí, co se týče stravy, mezi nejdůležitější patří:

Čtení a výklad horoskopu s Ondřejem Habrem

Kurz-horoskopu

7 hodin výuky astrologie ve 21 lekcích

V kurzu se seznámíte se:

  • strukturou horoskopu
  • znameními
  • planetami
  • domy
  • aspekty
  • a konfiguracemi

Osnova kurzu

Kurz Čtení a výkladu horoskopu je určený pro úplné začátečníky i mírně pokročilé, pro ty, kteří se chtějí orientovat v astrologii. Umožní vám základní pohled na sestavování, výklad a tedy vlastně i fungování horoskopů. Osvojíte si v něm základní prvky a práci s nimi.

Jednotlivými lekcemi vás provází astrolog Ondřej Habr, který má dlouholeté zkušenosti jak s výukou astrologie, tak i praktickými výklady horoskopů.

Více informací

  • Jez to, z čeho máš v danou chvíli nejlepší pocit…
  • Já jsem si přišel na to, že mi teď velmi prospívá syrové ovoce, ale to neznamená, že ho musíš jíst taky…
  • Nejlíp se cítím, když jím jen dvakrát denně s dostatečnými odestupy mezi jídly, ale klidně si jez každou půlhodinu…
  • Zjistil jsem, že se cítím dobře po klystýrech vlažnou vodou, mysli si o tom, co chceš…
  • Pokud ti živá strava zní logicky a srozumitelně, nejlepší doba na změnu stravování je TEĎ!
  • Důležité upozornění! Živá strava je vysoce návyková, kdo ji jednou okusil, není pro něj cesty zpět! 🙂

A hlavně – vím, že jsi úžasný(á), skvělý(á), dokonalý(á), milovaný(á), mám tě rád přesně takového(ou), jaký(á) jsi. Ano, přesně Tebe. Všechno, co děláš, je správné. Děkuju Ti, že jsi. Mám Tě moc rád!

Autor článku je Chrisantem Macháček, provozovatel a hlavní autor tohoto webu Ladírna.cz, lektor posvátné geometrie a autor e-booku 7 dílků k radostnému životu v hojnosti, který inspiruje ke šťastnému životu TADY a TEĎ.

Tento článek byl původně publikován na webu Fruktarián.cz. Další články, původně publikované na tomto webu:

21 komentářů na „Úžasný rok na živé stravě“

  1. Dekuju moc za clanek…za i formace, a hlavne za uprimnost, kterou z toho citim….
    Inspiroval jsi me a tesim se, az zacnu;)

  2. ahoj Petře 🙂
    děkuji za tento vyčerpávající a bezva článek. Začínám také se syrovou stravou a jak píšeš, i mě více chutná ovoce, než zelenina. Taky nerada chystám něco složitého, takže radši – oloupu, nakrájím a sním 🙂

    díky moc, Pro mě zatím v zimním období těžší, ale jak píšeš, jím, na co mám chuť a časem věřím, že přejdu na větší podíl ovoce 🙂

    měj se fajn, i celá tvoje rodinka 🙂

    1. Ludmilo, za článek nemáš vůbec zač 🙂
      Ono něco na tom ovoci bude, že? 🙂 Přeji mnoho úžasných dobrodružství při poznávání svého těla a slaďování s ním 🙂

  3. Petricku — krasne si to napisal…. naaaaadhera…. vystizne a presne a tak, ako to je… vidis? … taketo pisacie a vyjadrovacie schopnosti su tiez (vyber/te si chcete) nasledkom alebo ‚len‘ jednym z vedlajsich ucinkov spravneho / praveho / natural lifestyle a stravy… (vid ako priklad/dokaz napriklad tiez pisania od Jeff Sekerak alebo Christopher Aaron – well,… ak zvladas english hmm…)
    takze diky za takeho krasne a uprimne sharovanie svojich skusenosti, dufam, ze sa docitame toho ovela viac a v kratkej a blizkej buducnosti… a okrem toho len dobreho pre teba, co samozrejme je na ceste (‚je to proces, který postupuje kupředu, takže se těším na to, co ještě přijde.‘) , ti este k tomu prajem, nech sa k tebe a cim skorej prida aj zvysok tvojej rodinky…. to uz potom mas paradise… 😉 🙂

    1. Elenko, díky za krásný komentář.
      Anglicky celkem umím, Jeffa Sekeraka jsem našel, Christophera Aarona, který by psal o stravě, ne, ale to nevadí, neb necítím potřebu další inspirace. Všechno mám v sobě 🙂

      Víc se toho určitě dočtete, mám v hlavě plno článků – chtěl bych postupně napsat podobným stylem o veškerém ovoci (to je zábava na dost dlouho), ale kromě toho o dalších věcech, které prožívám, ne nutně se týkající raw food…

      Taky jsem zvědavý, kam mě to ještě zavede. Raduju se z toho, co je, a těším se na to, co přijde 😀

      Paradise už prožívám často teď 🙂

  4. Dekuji moc, je to uprimny clanek. Snazim se take prejit na vitarianskou stravu. Musim priznat ze tento proces neni nikterak jednoduchy. Predstavuji si, bydlet nekde na vesnici v zemi nikoho tak by to bylo o dost lehci. Jsem z Prahy a jak vyjdu ven z domu jsem neustale atakovan veskerymi vunemi stareho sveta resp. vunemi na ktere jsem zvykly cely svuj zivot. Takze napr. konzumace ovoce ci zeleniny po 4 hodinach kdy v zaludku uz nic neni a mam bud mirny ci vetsi hlad a pri chuzi po ulici kolem napr. KFC, hm, to je skutecne challenge. Take praktikuji rano nejist prijde mi to nejak prirozene. Mozna i proto ze mam pocit ze se telo rano cisti. Obdivuju Te ze jsi to zvladl kdyz zbytek rodiny jedl tzv. normalne. A divim se Ti ze nejsi vic duraznejsi na tom co budou jist Vase deti. Zajimalo me take jestli jsi provadel i jine ocisty nez klystyr. A dale, jestli sportujes a kdyz ano jak to mas s regeneraci? Urcite vis jake to je kdyz si das poradne do tela, zajima me jak dlouho trva nez muzes zacit znova. To by zatim stacilo.

    1. Martine, zkus si procítit, jestli vnímáš rozdíl „snažím se přejít“ a „jsem na živé stravě“. Pokud si nastavíš, že se pořád „snažíš“, tak to půjde mnohem hůř, než když se soustředíš jen na to, co opravdu chceš, což je, předpokládám, něco jako „být skvěle sladěn se svým tělem a úžasně prospívat z té nejlepší živé stravy“. Zákon přitažlivosti opravdu funguje. Myslím, že by potom mohlo odpadnout to, že vnímáš jako „challenge“, že jdeš kolem KFC, a vnímal bys to, jako že jsi úžasně svobodný, a kdybys chtěl, opravdu bys klidně do KFC mohl zajít a koupit si úplně co chceš, ale ty nechceš, protože víš, co víš…

      A co se týče dětí – nevím, proč bych měl být „důraznější“ – já sám jsem vyrostl na běžné stravě, tak vím, že pár (desítek) let na ní není katastrofa. Vážím si mnohem víc svobodné vůle každého člověka, i mých dětí. Nabízím ovoce, malý Matěj si často nadšeně bere, většinu dopolední jí jen ovoce. A když je chtivý po rohlíku nebo polívce, tak mu jí dám, protože nejsem tady od toho, abych posuzoval, co je pro něj dobré a co ne. To musí vědět (a ví) sám. I když by se mohlo říct, že je jen „malý“, tak vnímám velice zřetelně, že má silnou vůli a dobře ví, co chce. V každém okamžiku. Zvolil si rodiče, jaké si zvolil, a tak si evidentně chce/potřebuje prožít určitými zkušenostmi, které jsme schopní mu poskytnout… Ale to by bylo na delší povídání, o svém vztahu k dětem mám záměr napsat samostatný článek…

      Jiné očisty než klystýry (a ten jeden týden na šťávách) neprovádím, žádné jiné informace/pokyny ke mně nepřišly, že by byly potřeba. Nekupoval jsem ani žádné „zázračné“ pročišťovací přípravky ani nic takového… Ze začátku jsem měl celkem dost chuť na česnek, který je prý dobrý na čištění těla proti parazitům, poslední měsíce po něm třeba vůbec netoužím, tak na tom asi něco bude… O klystýrech časem taky napíšu…

      Moc nesportuju, jen sem tam zajdu na boulder, občas udělám pár kliků/shybů, dost chodím pěšky, teď jsme nedávno pořídili minitrampolínku, tak na ní skákáme doma, ale nikdy jsem necítil žádnou potřebu regenerace, tak moc do těla si nedávám 🙂

      Klidně se ptej dál, zajímá-li tě něco, rád odpovím. Je potřeba brát samozřejmě v úvahu, že vše, co píšu, jsou mé individuální zkušenosti, které nemusí platit/neplatí univerzálně. V tom je ta krása, že jsme každý úžasně jiný a unikátní 😀

  5. Ahoj Petře .-D děkuji moc za SUPER článek, který vlastně úžasně vyjádřil i moje prožitky zážitky zkušenosti rok na RAW stravě (1.2013 ) a jsem moc ráda, že se RÁDO STALO a je tu článek 😀 a ještě se RÁDO STANE 😀 a budou další a další a další články. Já se už těším 😀 zdraví Ivana .-D

  6. Hoja :),
    měl bych dotaz týkající se kvality ovoce…nakupujete v „supermarketech“ nebo rovnou kvalitní bio? Někde jsem četl, ze bio stačí sníst méně (má více výživných látek a je čerstvější), tak by bio nemuselo vyjít o tolik dráž. A když jsme u těch peněz…kolik tak za měsíc projíte?
    Já jsem v Přerově ani žádnou bio prodejnu nenašel (přes léto tu bývají farmáři) a nevím jak by fungoval nákup pro jednoho z internetu (aby se to neprodražilo na poštovném, objednával bych asi každý týden)…

    Jinak, děkuji za článek, našel jsem tam spousty zajímavého. Především část s pauzami mezi jídly, též bych neustále něco uzobával :(. Pokusím se mezi jídly udržovat aspoň dvě hodky.

    1. Jiří, teď přes zimu kupuju tropické ovoce v supermarketech (Billa, Penny, Albert, občas Kaufland, Globus), české – zatím vlastně jen hrušky ve farmářských prodejnách (v Olomouci už jich je několik: Náš grund na Dolním náměstí, Sklizeno na ul. 8. května a Dobrozemě v -1. podlaží v Šantovce) – jablka ještě dobírám z vlastních zásob. Tam mají hrušky a jablka, a zeleninu, kterou neřeším. Když někde vidím bioovoce, tak ho koupím, mívají občas biobanány v Kauflandu, rozdíl tam je docela velký. V Dobrozemi jsem jednou našel 4 biobanány, byly moc dobré.
      Každopádně už mě to poslední dobou táhne hodně ke kvalitnímu bioovoci, mám záměr se stravovat bioovocem. Uvidím, jak to dopadne, dostal jsem pár zajímavých nápadů, ale nechci předbíhat… Kromě toho si chci objednávat ovoce z http://www.mladekokosy.cz – zorganizoval jsem teď velkou objednávku pro olomoucké, takže vyjde poštovné levněji, rozpočítá se. Chceš-li se v budoucnu přidat, nejlíp, kdyby ses přidal do olomoucké vitariánské skupiny na Facebooku.

      Kolik utratím měsíčně za jídlo nevím, to neřeším. Část taky sní zbytek rodiny. Žiju v blahobytu, kupuju vše, na co mám chuť, jím tolik, dokud cítím, že chci jíst 🙂

      Krásný den!

  7. Ahoj!
    Ještě jsem celé nepřečetl, ale hned k úvodu hlásím ANO! Při přechodu na vitariánství, také silně cítím, že to není o tom, že tohle „nesmím“. Tak to vůbec totiž není. Je to asi jako bych si říkal „nesmím jet v protisměru na dálnici“, ale mě to přeci ani nenapadne, proč bych to dělal, já rád jezdím tam, kde je dobře… A já prostě rád jím tak jak jím. Rozhodl jsem se pro to zcela svobodně, takže je to plnění mého přání.

    Je myslím opravdu nutné až nezbytné se dostat do tohoto přístupu, kde to dělám proto, že chci, že to tak cítím a je mi v tom dobře… Já mohu všechno, však vybral jsem si ze všech možností „tuto“. To je prostě krásné a svobodné, pokud je to upřímné. 🙂

    S podporou

    Oldřich

  8. K vitariánství jsem se dostala skrze zdravotní problémy. Velmi mě pomohla kniha od doktora Roberta S. Morseho ZÁZRAČNÁ DETOXIKACE, kde popisuje, jak syrová strava působí na vyléčení téměř všech nemocí, jaký vliv má které ovoce a zelenina na určité orgány a podobně. Jsou tam uvedeny i konkrétní příklady vyléčení jeho pacientů, kterým už lékaři nedávali šanci. Velmi tuto knihu doporučuji pro pochopení všech souvislostí. Pěkné dny všem. Raphaella

  9. Ahoj Petře,
    možná už si nato někde odpovídal, pokud ano, omlouvám se za otázku.
    Proč jíš tolik exotického ovoce?
    Vždyť přeci určitě i v českých podmínkách se dá jíst ovoce takové, které doplní potřebné živiny. A v zimě bych to řešila jednak ovocem, které jde uskladnit a zbytek sušit. Já s tím teprve chci začít, tak nemám osobní zkušenost. Ale i teď kdy zatím jím „normálně“, se často vyhýbám citrusům. Nejen z přesvědčení, ale i protože mám pocit, že mi mnoho nepřinášejí – např. banány, mandarinky, pomeranče.
    Na to se dá odpověď, že když mě to nesedí, tak je v pořádku, že to nejím. Ale pro mě je důležitá i ekologická stopa a pak to, že když žiju v Čechách, tělu pravděpodobně dám nejvíc místními potravinami. Můj názor. 🙂
    Díky za odpověď.
    Pavlína

    1. Ahoj Pavlíno,
      děkuji za dotaz, ještě jsem neodpovídal, mám v plánu o tomto napsat někdy článek, tak zatím jen stručně…

      Prostě jím, na co mám chuť. Taky jsem dřív řešil ekologii a ochranu přírody, už neřeším, protože vím, že tímto přístupem „ochrany“ jen přitahuju víc a víc toho, před čím se chráním, do svého života… Není potřeba se před čímkoliv chránit, je potřeba si dokonale užívat všeho, co je… Ale to by bylo opravdu na delší vysvětlení… Tak to vnímám já…

      Když mám na výběr třeba „plastové“ jablko z Itálie a běžné jablko z Česka, tak si vyberu z Česka, když bych měl naopak na výběr plastové české jablko a italské biojablko, tak bych si pravděpodobně vzal to bio… Mám záměr, že v každém okamžiku jím to nejlepší jídlo pro mě v té nejlepší kvalitě. Někdy vnímám, že jsou pro mě nejlepší banány z Ekvádoru, jindy zase sedmikrásky, které si utrhnu na trávníku, kolem kterého jde…

      Měl jsem dřív taky pocit, že přes zimu budu jíst jen české nebo místní ovoce, nasušil jsem si plno křížal, v mražáku je ještě teď plno zamražených meruněk a švestek, ale dosud jsem na to neměl moc velkou chuť. Prostě čerstvé je čerstvé, byť je to z druhého konce země.

      Krásný den!

  10. Dobrý den,prosím mám jen jeden dotaz-kde se dají sehnat mladé kokosy?Sháním je všude a nemohu je sehnat.Děkuji Tereza

  11. Ahoj Petře,
    zajímavý článek, který je velice upřímný. Právě začínam třetí týden vitarianství.
    (daří se mě to asi ze 75%) Je to trošku boj s manželkou, protože se do mě snaží dostat alespoň jedno teplé jídlo denně. Chtěl jsem tě poprosit o přeposlání té knihy
    12kroků od V.Bout … jestli to jde.
    S pozdravem Jirka

    1. Ahoj Jirko,
      podle mě, jak jsem postupně zjistil – každý člověk je tvůrcem svého života. A „svět kolem“ dokonale odráží (zrcadlí) jeho myšlenky, takže máš evidentně nastavené ve svých myšlenkách a přesvědčeních nějaké nejistoty, které ti manželka zrcadlí. Když by ses vnitřně sladil se 100% syrovou stravou, tak by to ustalo. Nemusíš mi věřit, ale takto to funguje 🙂

      Třeba by pomohlo s ní promluvit nějak takto: „Má milá ženuško, vím, že chceš pro mě to nejlepší, a z tvého pohledu se ti zdá, že bych měl jíst aspoň jedno teplé jídlo denně. Já však teď chci získat zkušenost, jak se mé tělo bude chovat, když budu jíst pouze živou stravu, protože jsem četl, že to je v mnohém výhodnější pro tělo. Chci být stále zdravý a plný energie, jak popisují všichni vitariáni. Já chci pro sebe samozřejmě taky to nejlepší, a tak jako nejlepší teď vnímám, že bych to takto chtěl několik dní zkusit. Uvidím, jak se mé tělo bude chovat, a když bych samozřejmě vnímal, že mi to nějak škodí či neprospívá, tak rád budu jíst s tebou vařená jídla. Nemusíš mít o mě strach, vím, co dělám, a to, že teď nějakou dobu nebudu jíst s tebou to, co dřív, nic nemění na tom, že se máme rádi a chceme se navzájem podporovat v tom, co si myslíme, že je nejlepší…“

      A co se týče 12 kroků k syrové stravě – zasílat ti to nebudu, neb ji už dávno nemám. Můžeš si knihu koupit třeba zde, nebo to zkonzultuj se Strejdou Gůůglem, ten ví všechno – stačí zadat třeba něco jako „12 kroků k syrové stravě PDF“ a jistojistě najdeš, co hledáš 🙂

      Ahoj Petr

      1. Díky Petře,
        bylo to takové pohlazení. Teď jsem na neschopence, tak to zvládam, ale až půjdu do práce, tak jsem zvědavej zda se udržím.
        Zatím jsme ve stavu, že se snažíme oba jíst dopoledne ovoce+oříšky a odpoledne společně polévku nebo rýži se zeleninou. Byl bych rád kdyby se jí trošku zlepšilo zdraví nebo aspoň měla víc energie, hlavní problém vidím v jejím psychickém stavu (rozpoložení). Zatím se měj
        Jirka

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *