Milí přátelé, Míša Táborská, úžasná čistá světelná bytost, autorka několika “světelných příběhů” a také úžasných kreseb a maleb,  zemřela při střetu s vlakem v pátek 2. 12.2016, odešla tam, kam patří, do Světla za svou světelnou rodinou, se kterou často komunikovala.

Kromě prvních tří světelných příběhů jsme nestihli publikovat další dva, které měla připravené. Cítím, že již nastal čas ke zveřejnění. Její odkaz žije dál, v nás, v přírodě…

Nikdy jsem nebyla extra milovník přírody a nechápala, co pořád ti lidé na té přírodě vidí. Nechápala jsem ty fotky z lesa a u nich „dojemné“ popisky. Necítila jsem nějakou propojenost s rostlinami, stromy, byla jsem k tomu velmi lhostejná a hlavně zahleděná jen sama do sebe (v tom horším slova smyslu) a mé ego, které mě zaslepovalo pro mě bylo středem Vesmíru, nevěděla jsem, že existuje něco mimo tento můj „svět“.

Všechno se změnilo, když jsem začala meditovat a postupně měnit stravu (vegetarián, vegan, a konečné stádium – vitarián) a mé vědomí se začalo transformovat, začala jsem na Svět nahlížet pozitivně, životní situace, ať už byly „špatné“ nebo dobré, jsem brala jako výzvu, přestala jsem být ufňukaná a sebelítostivá a uchopila život do vlastních rukou. Jednou větou bych řekla, že jsem se „vyčistila“.

Postupně jsem začala chápat všechny souvislosti. Například, že vše se vším je propojeno. Vše je součást všeho, tudíž i já jsem součástí všeho a vše je má součást. Opravdu špatně se to popisuje slovy, jelikož slova jsou na popis takových prožitků nedokonalým nástrojem, a nikdo to nejspíše jen z toho čtení neucítí tak jako jsem to prožívala já.

Každopádně touto cestou jsem postupně začala mít mnohem (!) jemnější vnímání a zbystřily se mi lidské smysly (najednou jsem si začala všímat jak jsou věci, lidé a zvířata kolem mne krásná, začala jsem intenzivněji vnímat chutě a vážit si jídla, začala jsem naslouchat šumění listů, větru a celkově přírody, atd). Odvažuji si i říct, že jsem začala vnímat a rozvíjet i další smysly, které má v sobě každý uložené, jen je stačí svou vůlí objevit (vnitřní hlas, zvýšená inutice, záchvěvy jasnovidnosti, atd).

Začalo mi být velmi příjemné se jen tak toulat a pobývat v přírodě jen sama s mým vnitřním vyrovnaným já a v souladu se vším živým i neživým. Cítím, jak květiny stromy, a dokonce i kameny žijí, jak v nich proudí stejná esence (láska, bůh, zdroj-říkejme tomu jak chceme) jako ve mně. Že každý život, ať už lidský zvířecí, rostlinný, atp. je na stejné úrovni. Přestala pro mě platit jakási hierarchie, která ve mně předtím byla zakódovaná, najednou jsem pocítila, jak každá věc na této planetě je stejně důležitá a nikdo nemá právo na to něco ničit, hubit nebo zabíjet jen proto, že má větší fyzickou sílu (jedinou otázkou pro mě zůstávají paraziti a nevím co si s nimi počít, ale někde jsem četla velmi dobrý názor, že dokud my budeme parazitovat na Zemi, budou zde paraziti, kteří zase parazitují na nás).

Zkrátka dospěla jsem k pocítění toho, že lidé nejsou žádný vrchol pyramidy, jak si mnozí mohou myslet, ale jsme součást něčeho vyššího, a čím víc budeme žít v souladu se vším kolem nás, tím víc se nám bude dařit a budeme šťastní.

Michaela Táborská


Cítím, že je čas již zveřejnit tento příspěvek… Proč Míša zemřela? A co ty, žiješ? S hlubokou láskou v Srdci vzpomínám a píšu a tvořím dál… Můžeš také navštívit chrisantem.cz

Autor tohoto příspěvku je Chrisantem Macháček, zakladatel projektu Ladírna, lektor posvátné geometrie a autor Karet posvátné geometrie pro vědomý život tady a teď. Také kapitán na námořní jachtě, terapeut, někdy i tak trochu kouzelník, čaroděj, mág, dobroděj, obr, trpaslík, drak, had, jaguár, žabař, blázen, šaman, spisovatel, fotograf, umělec, programátor, táta dvou dětí a mnoho dalšího. Stejně jako TY jsem Všechno i Nic zároveň. Já jsem Ty a Ty jsi Já. Těší mě, že jsme ve spojení TADY a TEĎ.

Napsat komentář