Už je to pár měsíců, co se ve mně “zčista jasna” zrodila vize, kterou jsem si pro sebe pracovně nazval Ovocné město. Je to vize toho, jaký život by se mi líbilo vést, jak bych chtěl žít. Tyto vize a myšlenky mě naplňují velkou radostí a úžasnými pocity, proto se o ně chci rozdělit a sdílet je. Vidím v mysli různé obrazy a zažívám jejich esenci UŽ TEĎ, proto píšu všechno v přítomném čase. Nechávám to plynout. Užívám si, jak postupně přicházejí nové a nové obrazy. Vytvářím si svůj krásný svět. Chcete se přidat???

Postupně se chci věnovat různým aspektům života v našem dokonalém městě, například dětem a školám, zákonům, celkovému rázu krajiny apod. Těšte se 🙂

Není potřeba nikam spěchat… Očekávám jejich zhmotnění v pravý čas

Hlavní záměr Ovocného města

Všichni (lidé, rostliny i zvířata) žijí v míru a harmonii navzájem mezi sebou. Každý dělá to, co ho baví a naplňuje radostí a štěstím. Všichni obyvatelé se navzájem uznávají jako naprosto svobodné, úžasné a dokonalé bytosti.

Náš dům (domov)

1528699_450128848452923_1061652100_nBydlím v domě, který je postaven naprosto celý z těch nejlepších přírodních materiálů – základ tvoří dřevo, kácené ve shodě s měsíčním cyklem, je naprosto čisté, zdravé, odolné, pevné. Stromy jsme vybrali v našem lese, poděkovali jim za jejich růst, za to, že je můžeme použít k novému účelu. Daly nám své svolení. Ve správný čas v zimě jsme je pokáceli (ručními pilami). S úctou a respektem a láskou. Byla to úžasná zkušenost! Stromy jsme nechali ležet několik měsíců do jara na svém místě, aby mohly přirozeně vyschnout,  ukončit proud mízy a rozloučit se s daným místem, kde rostly. Pak je koně odtáhli k cestě a odvezli jsme je na místo plánované stavby, kde dále vysychaly… Dále jsme použili slámu, hlínu a kameny z okolí místa budoucího domu. Celý Vesmír nám byl nápomocný při tvorbě našich domovů!

1521435_450128401786301_1596958261_n

Dům má převelice příjemnou atmosféru, působí skoro jako živá bytost – dýchá, mluví, vnímá… Dům je příjemně velký přesně pro tuto chvíli, přesně pro tyto obyvatele – každý má možnost svého soukromí a máme tam prostor pro společné trávení času.

Interiér je příjemně sladěný, je čistě a krásně provedený. Dům je úžasně propojen se zahradou a skleníkem (zimní zahradou) – je tam příjemné klima v létě i v zimě, nepřehřívá se a akumuluje teplo. Roste tam plno zeleně, snadno a lehce a samo. Rostliny skvěle prosperují z naší láskyplné přítomnosti, nepotřebují cizí vnější zásahy, odměňují se úžasným ovocem a krásou v létě i v zimě.

Zahrada

549175_445724528893355_509220455_n

Dům má zelenou střechu a stěny porostlé různými popínavými ovocnými keři – kiwi, vinná réva aj. Dům naprosto přirozeně přechází v úžasnou velkou zahradu, která nám přináší velkou radost každý den. Pořád něco kvete i plodí a je co obdivovat. Je to tak chytře vymyšleno, že stromy a keře plodí postupně celý rok a stačí velmi málo péče, která je obrovskou radostí. Zalévá se vše samo deštěm a potůčkem, který se klikatí sem a tam.

Když je čas na jídlo, stačí se projít po zahradě a tu a tam něco utrhnout do mísy, a za chvilku je vykouzleno to nejlepší, nejkvalitnější a nejčerstvější jídlo, které existuje. Mňam, to jsou dobrůtky! Dokonalá chuť každého kousku! Zapijeme čistou pramenitou vodou z naší studánky. To je úžasná lahodná chuť! Vše je pro nás nachystáno, Země vydává plody s radostí, nadšením a láskou. My jí každým okamžikem svou lásku a díky vracíme…

Nedaleko domu je krásné jezírko, které je velmi teplé po celý rok, dá se v něm koupat kdykoliv. Na březích jezírka rostou úžasné vodní rostliny, zabydleli se zde krásní živočichové, vše se udržuje samo v dokonalé harmonii.

1525146_445133075619167_984689098_n

Žijeme v úžasné hojnosti a blahobytu. Plodů ze zahrady je tolik, že stačí nám a ještě je nabízíme i přátelům a známým a ještě zbyde pro naše zvířecí spoluobyvatele. V zahradě se nachází různé plochy – zóny, jako třeba louky, které kosím(e) ručně kosou, za rozbřesku. Jsou to úžasné chvíle! Bosé nohy jsou omývány krásnou chladivou rosou. Vůně posečené trávy se line všude kolem. Ptáci zpívají úžasné koncerty do rytmu kosy. Motýli zvědavě poletují kolem… Louky přirozeně přechází v remízky a ovocný les a krásný smíšený veliký a majestátní les – divočinu.

V zahradě jsou porůznu rozesety altánky, domečky a loubí spletené z větví, je tam velice příjemně za každého počasí. Máme dostatek soukromí – kolem vnitřní zóny je kolem dokola živý kvetoucí a plodící keřový plot, který je rájem pro kamarády ptáčky, plot volně přechází do krajiny…

Je radost být v domě i zahradě. Pod širým nebem přes den i v noci. Ten Úplněk! A když je Nov, tak těch hvězd! Dokonalá podívaná! Jsme součástí Vesmíru… Často spím venku, vnímám láskyplnou přítomnost všech živých bytostí kolem. Zvířata se volně pohybují po pozemku, ať už ptáci, broučci, srnky, jeleni, mufloni, divočáci… Všechno je v dokonalé harmonii…

Sousedé a ostatní obyvatelé

Naši sousedé i ostatní obyvatelé mají velmi podobné domy a zahrady, jako máme my, ale každý dům je svým způsobem jedinečný, unikátně odráží osobnost jejich obyvatel. Všichni tu jsou naprosto svobodně a dobrovolně. Každý má dostatek místa pro sebe a všichni bydlí vedle sebe v míru a harmonii.

1493267_451845521614589_1888533738_n

Vytvořili jsme společná zákoutí i budovy, místa určená k setkávání nás všech. Kdo má chuť, jde si tam popovídat s ostatními, sdílí své zážitky a své radosti. Navzájem se podporujeme, obohacujeme a doplňujeme.

Stále se něco děje – pořádají se tu koncerty krásné hudby, divadla, výstavy, přednášky a diskuse na zajímavá témata, tvůrčí dílny – tvoříme z hlíny, dřeva, přírodních materiálů krásné věci. Vše plyne v dokonalé svobodě a radosti. Každý dělá to, co ho baví a naplňuje.

Jak se to stane?

Nevím, to neřeším. To není moje starost…

Občas zkoumám své nitro – ptám se svého Vyššího Já, jaký nejbližší krok můžu teď v tomto okamžiku provést, aby se to přiblížilo, a jednou mě napadlo, ať o tom začnu uceleně psát na webu. A to byl jeden z důležitých impulsů pro vytvoření tohoto blogu fruktarián.cz 😀 Ještě mě v náhlém přívalu inspirace (třeba dnes v sauně) napadlo pár věcí, které můžu udělat právě teď, ale o tom ještě nechci psát 🙂

Proč se to naplní a zhmotní?

Protože si zasloužím(e) umožňujeme žít v blahobytu a hojnosti.
Zasloužím(e) Umožňujeme si mít superkvalitní stravu plnou pozitivní energie.
Chci (chceme) žít naplněný život ve shodě s naší Matkou Zemí.
Toužím(e) žít v harmonii se sebou, s přáteli a krajinou.
Rád(i) se setkávám(e) s dalšími obohacujícími lidmi.
Chci (cheme) dělat to, co mě (nás) baví.
Zasloužím(e) si Chceme mít úžasné zážitky a naplňující pocity radosti a štěstí.
Příjemné prostředí inspiruje k dalším radostným činům.

Už je to uděláno, už je to hotovo

Podobné vize a inspirace

sepp-holzerekozahradyanastasia-4

Ano, přiznávám bez mučení, neobjevilo se to ve mně jen tak zčista jasna 🙂

Rok a něco máme v Olomouci pronajatou zahrádku, kde si zkoušíme tvoření dokonalého kousku země na menší ploše 🙂 Díky tomu jsem se dostal ke knihám jako “Zahrada k nakousnutí – Permakultura podle Seppa Holzera” od Seppa Holzera a “Kompletní návod k vytvoření Ekozahrady a rodového statku” od Jaroslava Svobody. Jeho popis rodového statku vpodstatě rozvádím. Postupně čtu sérii knih o Anastasii od Vladimíra Megreho, což je naprosto úžasné čtení! (Určitě o nich napíšu samostatně.) Zjistil jsem, že ve 3. (Prostor lásky) a zejména 4. dílu (Stvoření) mluví o velmi podobné vizi, zřejmě se Jaroslav Svoboda inspiroval u Anastasie 🙂

Je moc hezké sledovat, jak se krásné myšlenky šíří a postupně zhmotňují. Fotografie do článku jsem si dovolil zkopírovat z jedné facebookové fotogalerie již realizovaných staveb (snad to autoři fotografií prominou a pochopí), jak je vidět, mnozí lidé už takto žijí.

Také jsem “náhodou” (náhody samozřejmě neexistují…) našel velmi podobné vize od mých oblíbených Marie Špačkové a Lubomíra Špačka. Naprosto s nimi souzním, ti mají velmi podobné obrazy, jen se dívají ještě trošku dál 🙂

Co ty na to? Chceš být můj soused? 🙂

Chrisantem Macháček

Autor tohoto příspěvku je Chrisantem Macháček, tvůrce a hlavní autor tohoto webu Ladírna.cz, lektor posvátné geometrie a autor Karet posvátné geometrie pro vědomý život tady a teď. Také oradostňuje Centrum Equilibré, prostor pro setkávání a pořádání akcí v Praze-Vršovicích.

Komentáře

  • Velmi pekne, aj nase oblubene knihy. My uz prave zaciname na svojich dvoch hektaroch…

  • Jasně, že chci být soused! Sdílím s tebou tuhle vizi 🙂 Akorát já bych chtěl odejít z čech někam za sluníčkem… Jsem takový jižanský typ a jsem hodně na sladké, takže sladké tropické ovoce je pro mě povinnost 🙂

  • Rozhodně 🙂 Jindro, jinde než na jihu (přesněji poblíž rovníku) tato vize stejně nejde uskutečnit…

    • Jirko, myslím, že to jde v zásadě kdekoliv, i u nás. Cokoliv, co si člověk dokáže představit, se může splnit, stačí mít vizi a nemít pochybnosti 🙂
      Vím, že je pro nás připraveno to nejlepší místo na celém světě, ať už to je v ČR, na Slovensku nebo třeba v Thajsku…

  • Tak jsem “náhodou” klikl na Váš odkaz…tolik pocitů máme společných, knihy čteme stejné, kousek zahrady kde realizujeme 2. rokem permakulturu no a hlavně vytvoření ovocného města. Já měl záměr nebo vizi, přenést co nejvíce ovocných stromů a zeleniny do města mého bydliště, aby si každý mohl volně natrhat kolik potřebuje, zlepšit tak kvalitu života spoluobyvatelům 🙂 …vy jste to posunul ještě dál, líbí se mi to převelice. vize a pocit vytvořen, teď jen sledovat co se bude dít 🙂

    díky
    m.

    • Wings, to je hezké, já jsem taky začal sázet třešně a další ovocné stromy na veřejně přístupná místa 🙂 Je to moc příjemný pocit kolem nich chodit a sledovat, jak se mají 🙂

  • šel bych hned…oprostit se od téhle šílené doby, jen si tak žít v míru se svým okolím, pěstovat si po celý rok své vlastní jídlo, to by byla balada ^_^

  • Hmmm, hezké říkám si, když se koukám na fotky, pěkné, když čtu popis…a ke konci mě uplně rozhodí toto:

    Proč se to naplní a zhmotní?
    Protože si zasloužím(e) žít v blahobytu a hojnosti.
    Zasloužím(e) si mít superkvalitní stravu plnou pozitivní energie.
    Chci (chceme) žít naplněný život ve shodě s naší Matkou Zemí.
    Toužím(e) žít v harmonii se sebou, s přáteli a krajinou.
    Rád(i) se setkávám(e) s dalšími obohacujícími lidmi.
    Chci (cheme) dělat to, co mě (nás) baví.
    Zasloužím(e) si úžasné zážitky a naplňující pocity radosti a štěstí.
    Příjemné prostředí inspiruje k dalším radostným činům.

    Přesně zvýše uvedených důvodů se “to” nezhmotní a nenaplní…
    Protože důvody, které zde popisujete jsou znakem oddělenosti od pochopení realizace přání. A tato oddělenost(byť tovypadá, že si snažíme vysněnou realitu přitáhnout do života) je tím, co brání naplnění.
    Transformace přání probíhá zcela jinak. A jedním z prvních kroků není o tom snít a psát o důvodech…respkt. lépe své důvody proč tato přání mám, poznat.
    Většina snů není zrealizována ze dvou důvodů: vycházejí z nespokojenosti a pak jsou touto nespokojeností syceni(byť cíl i samotný průběh k cíli se zdá taknádherně idilický) a tudíž podstata našeho přání zcela uniká.
    A za druhé – chybí dlouhodobý realizační faktor – tedy ona nespokojenost, ze které vyvěrá ona touha po změně není zas tak silná, aby dokázala překonávat překážky – překážky vlastní hlavy a pohodlnosti mysli.
    A pak se zacyklíme do nenápadného lpění na vlastních přáních, které po různu metamorfujeme a přizpůsobujeme prožívané realitě…
    Zřejmě tu vypadám jako škarohlíd…ale je skvělé, že jím jsem:-)
    Nicméně ona vize je pěkný….pěkný úlet…který poněkud postrádá fixaci k realitě – zapijeme vodouzestudánky, střechy se zalévají sami deštěm:-D
    Taková pěkná pohádka…která je samozřejmě realizovatelná…asi tak za 45 milionů…a sestrhanými zády a ve finále naprosto jiným pocitem, než je onen kýžený…
    Podstata našich útěků k přírodě je cyklický jev, kdy z pohodlnosti a přesycenosti máme pocit, že ono spojení s přírodou dokážeme “vybudovat”…ale ono je pouhou milostí…a to, že tím utíkáme od toho, co pracně budovali naši předci je jen pubertálním anarchistickým vzdorem…
    Ale jinak jsem také “trpěl” útěky od přijetí vlastní hodnoty v realitě života;)

    • Milý Jene, děkuji za milý komentář.

      Jak vidím, tak vnímáš proces tvoření snů jinak, což je naprosto v pořádku, je to tvoje volba 😀

      Píšeš: Většina snů není zrealizována ze dvou důvodů: vycházejí z nespokojenosti a pak jsou touto nespokojeností syceni a tudíž podstata našeho přání zcela uniká.
      Nevím, jak to má “většina snů”, vím jen, jak to mám já. Já si tvořím svůj svět, takový, jaký chci já. Vím, že už teď žiju v ohromném blahobytu a štěstí a lásce. Má přání a tato vize vzešla naopak z ohromného pocitu inspirace, která mnou proudí čím dál tím častěji!

      A k chybí dlouhodobý realizační faktor
      Já osobně se ptám a zkoumám, jaký nejbližší krok můžu udělat právě teď. A odpovědi postupně přichází, a tak jdu za nimi. V ohromné radosti a nadšení. Nemusím se do ničeho nutit. Inspirace přichází. Blížím se realizaci každým dnem, každou sekundou. Vím to.

      Nicméně ona vize je pěkný….pěkný úlet…který poněkud postrádá fixaci k realitě – zapijeme vodouzestudánky, střechy se zalévají sami deštěm:-D
      Taková pěkná pohádka…která je samozřejmě realizovatelná…asi tak za 45 milionů…a sestrhanými zády a ve finále naprosto jiným pocitem, než je onen kýžený…

      Když chceš mít u čehokoliv strhaná záda, tak si je měj, nikdo ti v tom nebrání, je to tvoje volba 🙂 Já dělám to, co mi dělá radost. Jde to snadno a lehce. To je zase moje volba 😀 A jestli to bude stát 45 milionů nebo 100 tisíc je mi celkem jedno. To není podstatné.

      Podstata našich útěků k přírodě je cyklický jev… a to, že tím utíkáme od toho, co pracně budovali naši předci je jen pubertálním anarchistickým vzdorem…
      Já neutíkám před ničím, a hlavně ne k přírodě. Já se navracím k přírodě a hlavně sám k sobě. Každopádně ne všechno, co “pracně budovali naši předci”, je potřeba s sebou i nadále vláčet. A tak věnuji pozornost jenom tomu, s čím souhlasím a co mi vyhovuje, což je naprosto v pořádku. To, co budovali moji předci, je realita mých předků, ne moje realita…

      Moc ti děkuji za tvůj komentář, krásně jsem si ujasnil, jak to mám 😀

      Přeji krásný den a hodně radosti ze života 🙂

      • K tomuto dialogu bych se pouze vyjádřila, že není důvod obhajovat své názory ani je někomu vysvětlovat či zdůvodnovat. jestli si ten pán myslí že je to blbost a kritizuje je to jeho volba a jeho přesvědčení a necht jeho také zůstane. Je ztráta času takovým “kritikům” cokoli vysvětlovat a není k tomu sebemenší důvod. Tvá vize je krásná a sny jsou zde proto aby nás posouvaly dál to že něco vidíme s láskou a čistotou zrcadlí čistotu našeho srdce a ta je klíčem k lepšímu světu a to lze pouze zažít vnitřím prožitkem je to zcela nepřenositelné a proto říkám vysvětlovat a zdůvodnovat není třeba nikomu.KLíč ke štěstí je v našem srdci a ne pouze v analytickém myšlení ale k tomu musí dojít každý sám a pouze skrze svou vlatní vnitřní zkušenost.

  • Ahoj Petře, tiež si súzniem 🙂 Som momentálne vo fáze zhmotňovania si pozemku (vycítený prezatiaľ v ČR, naj Vysočina, ale otvorenosť zmene z Hora istá 🙂 ) Keďže mi veľmi záleží na tom aby to bol ON ten pravý kus Matičky Zeme mne (ale nielen pre mňa) s láskou pre toto bytie prepožičaný, nechávam sa viesť intuíciou, pri jeho nachádzaní, a potom juchuuuu Hra Tvorby domčeka a raja okolo neho 🙂 Tak nech žije prípadná spolupráca ” v Neo – edene” veď ktovie…:) Rada pomožem rukami a úsmevom, Tebe či komukoľvek pri zhmotňovaní vízií tohto cítenia 😉 Pravda…Jednota…Raj na Zemi

  • Ano, máme stejnou vizi. Jdeme s přáteli a novými sousedy na rodové statky. Je to úžasná cesta. Moc krásný obraz jsi stvořil.

  • Ach ano, jistě, zcela souzníme a je nás jistě mnohem a mnohem více! Ano, ano, již se to peče, již se to vaří a možná dřív, než si kdokoliv myslí, se Tobě a nám všem objeví v našich životech! Ach, ano, ano 🙂

    A kde to bude? Inu, třeba chvíli tam a pak zase jinde, život může být dlouhý. Krásných míst je spousta a co víc, nejkrásněji je tam, kde jsou krásná srdce, jako autora tohoto článku.

    Děkuji za sdílení 🙂

    Oldřich

  • 😀 Ondrej Netik – clovek ktery by vas mohl zajimat. Stranky tusim dusedomu.cz

  • Skvělé, a já každému přeji to, co si přeje ten dotyčný sám… Tak též jsem na podobné vlně a už tvořím … 😉

  • Krásné čtení. Seppa Holzera bych ráda praktikovala u nás ve Zlíně. Komunikovala jsem s jeho lidmi a jsou ochotni jakkoliv poradit.Udělám všechno proto abychžila v přírodě bez placení nájmu a stresu a hluku.Chci být svobodná a hledám možnosti jak ven. Zatím jsem si pronajala zahrádku přes tisíc metrů a budu nani hospodařit.Jsme tam jak tojen jde i ve vánoce a na nový rok.Chystáme ji na jaro a ona nám to vrátí.Já vím, že ano.

  • Omlouvám se, pokud budu znít stroze.
    Vize nás ženou kupředu. Obávám se, že pro ČR a střední Evropu bude nezbytné k domku počítat i menší, či raději větší sýpku, či sklep pro uskladnění potravin na zimní měsíce. S tím chtíc nechtíc vyvstává potřeba tato skladiště ochránit před jinými tvory, kterým naše krmě také šmakuje. Od molů po myšky a veverky. Pachové odpuzovače mají (vlastní zkušenost) jen dočasnou a omezenou účinnost. Nevyhneme se buďto kočkám, nebo spřáteleným lasičkám a kunám. Sám buduju něco podobného, jen s větším sortimentem. (obilí, zelenina, vejce, jednou snad i ryby) Počítám s tím, že od jara (sušené kamčatské borůvky) budu shromažďovat zásoby na zimu. S maximem práce na podzim a v létě. Vize úžasná, jen realita našich zeměpisných šířek ji trochu pozmění.

    • Martine, děkuji za názor.

      Detaily typu “sýpky” teď nepotřebuju a nechci řešit, svou představu, jakým způsobem jsme si zajistili v Ovocném městě hojnost čerstvého ovoce po celý rok, mám, v některém z příštích článků to popíšu 🙂
      Každopádně před ničím (nikým) se nepotřebuju “chránit”, pokud šmakují mé zásoby myškám a veverkám, ať si dají 🙂 Já žiju v hojnosti, rád se podělím s kýmkoliv 🙂

  • Chrisantem (predtym Petr)…proste nemam k tomu čo dodať 🙂 Tesim sa na ovocny svet v lone prirody s tebou a ak si to bude vesmir priat /alebo ja? :-)/ tak ho budeme i spolocne zdielat..zit 🙂 napr. v Indii alebo kdekolvek kam nas vesmir posunie 🙂

Napsat komentář